
Sedlo je malá vesnice, část obce Komařice v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2,5 km na jih od střediskové obce. První písemná zmínka o vsi je z r. 1293.
Z památek kromě panského dvora je zde na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého s lipami kolem ní. Severně od vsi pak Pešlův hamr (1660), velmi cenná technická památka a u komařické silnice, proti vyústění cesty od hamru, stojí zděná výklenková kaplička se sousední komařickou lípou malolistou (chráněný památný strom).
Přes vesnici vede cyklistická stezka č. 1131 (na ní jsou i uvedené památky).
Během 19. století prošly budovy panského dvora rozsáhlou stavební obnovou. Bývalý panský dvůr (č. p. 10) stojí v horní, jižní části svažité sedelské návsi. Zda mohutná čtyřkřídlá budova obsahuje pozůstatky někdejšího panského sídla (tvrze), musel by rozhodnout stavebně-historický průzkum..
Po Dráchovském připadl tento majetek Kořenským z Terešova a pravděpodobně v sedmdesátých letech 16. století si Vilém Kořenský postavil přímo v Sedle renesanční tvrz s dvorem a pivovarem. Pobýval zde i jeho bratr Ctibor, avšak po roce 1591 zůstalo toto sídlo nevyužito a chátralo. Roku 1623, kdy se dělilo rodové dědictví Kořenských, připadla vesnice Sedlo Karlu Markvartu Kořenskému z Terešova. Po jeho smrti byl statek císařským prokurátorem zabaven a v roce 1629 prodán Janu Řepickému ze Sudoměře. Dědičkou se stala jeho dcera Judita Řísnická z Řísnice, ta se potýkala s dluhy, zboží bylo zabaveno a prodáno v roce 1647. Již od počátku 17. století tvrz nesloužila jako trvalé sídlo šlechtickým majitelům a spolu s ní zanikl i pivovar. Zadlužený statek koupil v roce 1675 vyšebrodský klášter a připojil ho ke svému rozsáhlému panství. Ten ho přeměnil pozdějšími přestavbami, prováděnými zejména v 19. století na panský dvůr. Sedlo pak bylo až do poloviny 19. století spravováno z Komařic. Sedelský dvůr patřil cisterciákům až do první pozemkové reformy, kdy jej v roce 1922 koupil Josef Pártl..