
Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru několika podobných drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií, která tuto oblast zasáhla roku 1521. Tehdy v některých zdejších vesnicích zemřela většina obyvatel a boží muka byla vztyčována jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.
Ve 14. - 17. století měla nejčastěji podobu žulového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Ač se oblast od oblasti jejich podoba mírně lišila, základní součásti - patku či sokl, sloup či dřík a kapličku či lucernu měla vždy. Na sloupu či na patce byly často znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením - hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Od období baroka až do počátku 20. století byla u nás častější boží muka zděná - z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem..