
Zaniklá středověká ves Houžná (první zmínka již v r. 1263) stávala severně od Haklových Dvorů (součást města Českých Budějovic). Stávala v místě nynějších rybníků Houženského a Starohaklovského, po získání vesnice, pivovaru a tvrze v r. 1523 vybudovaných městem Budějovice. Mezi nimi zůstalo jen obydlí baštýře (na místě bývalé tvrze) a panský dvůr (Houženský či Nový) z let 1710-1723.
století Mikuláš a Přibík z Houžné. Posledně jmenovaný studoval na pražské univerzitě, odkud mu hrozilo vyloučení, neboť četl Viklefovy spisy (1410). Po polovině 15. století se na houženské tvrzi usadil Mikuláš Víta ze Rzavého, v šedesátých letech byli držiteli Puklicové ze Vztuh (Ondřej Puklice ze Vztuh - v radě města Budějovic v letech 1438-1467, opakovaně i jako purkmistr, věrný stoupenec krále Jiřího z Poděbrad - při jeho obhajobě v r. 1467 zavražděn za vzpoury německých konšelů) a asi od r. 1468 Petr Stupenský. Po něm zdědil tento majetek jeho syn Mikuláš Stupenský z Houžné, uváděný ještě v r. 1519. Od Mikulášových dědiců získalo Houžnou v r. 1523 město Budějovice jako náhradu za dluh. Stála tady malá vesnice, pivovar a také tvrz. Ta pozbyla svou původní funkci jako rezidence a představitelé města ji dali přestavět na obydlí baštýře. Vesnice potom zanikla, protože její pozemky byly zatopeny velkými městskými rybníky Houženským a Starohaklovským. Středověká tvrz stávala na místě nynější bašty na severním břehu Starého Haklovského rybníka..