
Záboří (německy Saborsch) je obec v okrese České Budějovice, zhruba 16 km zsz. od krajského města. První písemná zmínka o ní je z roku 1263, kdy rytíř Budivoj Čéč ze Železnice prodal Záboří (Zabore) vyšebrodskému klášteru. Záboří bylo v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou rezervací - chráněné usedlosti čp. 1, 2, 3, 5, 6, 10, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 25, 28, 29 a usedlost s kovárnou čp. 22. Z pamětihodností jsou zde kromě zmíněné výklenkové kapličky další tři - sv. Floriána, Panny Marie a třetí bez zasvěcení; tři mohylníky. Na kastrálním území obce je ptačí oblast Dehtář. Má četné autobusové spojení s okolím (Č.Budějovice, Lhenice, Vimperk aj.). Prochází tudy cyklistická stezka č. 1100 s odbočkou č. 1094.
15 a 37. Typicky zděná architektura selského baroka z poloviny 19. století - datace v průčelí - 1852. Spodní část kaple tvoří segmentově klenutý mostek a na něj navazuje podstatně užší hranolové těleso kaple opatřené ozdobným, výrazně přesahujícím průčelím. V ose průčelí je prolomena poměrně hluboká, valeně zaklenutá nika, v níž je vyzděný nízký, jednou odstupněný sokl pro umístění sochy sv. Jana Nepomuckého. Niku rámuje výrazné štukové profilované ostění. Plocha obdélného průčelí, rámovaná obvodovou profilovanou římsou, se ve spodní části rozšiřuje do pravoúhlých volutových křídel, v ploše zdobených štukovým empírovým meandrem. V horních rozích průčelí je pak umístěn štukový letopočet rozdělený po obou stranách niky - A 1852 JR. Na horní stranu průčelí dosedá půlkruhový štít v šíři tělesa kaple, na hraně krytý na plocho položenými cihlami a rámovaný drobným zubořezem, doplněným paprčitou svatozáří, na které byl pravděpodobně symbol božího oka. Těleso kaple je kryto pultovou střechou a na vrcholu je drobný železný křížek. Je součástí vesnické památkové rezervace a památkově chráněná od 3. 5. 1958..