Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.
Štěkře je dosažitelná po silnici III. třídy z křižovatky Harazím (I/39), kde leží i nejbližší autobusová zastávka. Parkování je možné na návsi u tvrze, jejíž areál je nepřístupný. Přes ves procházejí modrá značka ze Zlaté Koruny do Boršova nad Vltavou a cyklostezka 12 (Rožmberského dědictví), u gotických božích muk na horním konci od nich odbočují žlutá značka do Dolních Svinců a cyklostezka 1197.
Ivan Grisa, 14.5. 2010
Štěkře (Sticks) se poprvé připomínají listinou, jíž 16. 1. 1336 obdaroval Menhart ze Štěkří zlatokorunský klášter. V držbě původního zemanského rodu zůstaly do poloviny 15. století, od roku 1489 do roku 1848 patřil statek českokrumlovskému prelátství. To předalo dvůr s původní zemanskou tvrzí poddaným, posledních více než 300 let na něm hospodaří rod Kalkušů (s nucenou přestávkou za komunistické vlády). Pozůstatky původní tvrze se podle stavebně historického průzkumu nacházejí zřejmě v západní části obytné budovy. Celý areál prošel zřejmě významnou renesanční přestavbou, na niž upomíná štít jižní hospodářské budovy (špýcharu?), letopočet 1608 na kamenné nádrži ve dvoře a zbytky sgrafitových omítek. Komplex dvora s někdejší tvrzí utrpěl v II. polovině 20. století zanedbanou údržbou. V současné době je většina budov opravena.
Ivan Grisa, 21.5. 2010
dle Kolektiv autorů: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl, Argo 2005
plán přízemí, stav r. 1956
© J. Úlovec: Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl [N-Ž], Libri, Praha 2005