© bible Václava IV. - výřez...
Někdejší panský dvůr se sídlem ležel v severní části Keblan v prostoru dnešních popisných čísel 32, 33, 34, 35, 36 a 37. Přestože každý z těchto domů prošel po zániku dvora samostatným stavebním vývojem, celek dodnes působí sevřeným dojmem a vyniká značným podílem masivních kamenných konstrukcí - v nich jsou na několika místech zazděny části kamenných architektonických článků, například ostění. Stáří a bývalou funkci jednotlivých zdí ovšem nelze určit bez podrobného stavebně-historického průzkumu. Ze srovnání současného stavu s mapou stabilního katastru (1827) je však zřejmé, že z dvorských staveb se v původní hmotě nejlépe dochovalo pouze východní křídlo na protáhlém obdélném půdorysu. V jeho jižní části, zakončené vysokým zdobným štítem, se podle dochované tradice nalézal pivovar; objekt je dnes označen jako č. p. 37 a v jeho dvoře se nachází studna, hluboká údajně 16 m. Dochována je rovněž část ohrazení původní zahrady… číst dále
Ve 2. polovině 14. století se zde setkáváme s několika zmínkami o existenci drobného šlechtického rodu. Jako první vystupuje v pramenech v letech 1360-1386 Filip z Keblan, po něm 1397-1402 jeho syn Bohuslav. Během 15. století získali vesnici, pravděpodobně i s tvrzí, vladykové z Hvozdna, kteří se následně začali psát Keblanští. Je pravděpodobné, že byli blízce příbuzní s původním zdejším rodem, protože jeden z doložených hvozdenských vladyků nesl poměrně neobvyklé jméno Kebl. Mezi lety 1476-1534 je připomínán Mikuláš z Keblan, který se také psal Mikuláš Keblanský z Hvozdna. Posledními mužskými potomky rodu byli bratři Wolfgang (Volf) a Mikuláš Keblanští z Hvozdna, žijící zde společně zřejmě již v roce 1558. Mikuláš padl v bitce s vojsky uherského arciknížete Matyáše v Poříčí nad Sázavou v roce 1608. Jeho bratr Volf je připomínán ještě o dva roky později a pak z historických… číst dále
|
Přihlášení |
