kostel sv. Vincence

V r. 2011 bylo zrestaurované sousoší sňato z podstavce a uloženo v kostele. Na podstavec byla umístěna kopie Piety, zhotovená sochařem Janem Švadlenkou..

První zmínka o existenci kostela pochází z r. 1143, kdy prameny dokládají, že zde existovala fara. Jde o raně gotický kostel (presbytář a sakristie), r. 1494 postavena loď s věží. Přestavěn barokně byl v letech 1708-1709 (loď, nově postavena věž, brána před kostelem). Na přestavbu dohlížel stavební polír Petr de Maggi a pracovalo se podle plánů P. I. Bayera (stavitel) za finanční podpory knížete Františka Adama Schwarzenberga. Kostel je jednolodní s dlouhým pravoúhlým presbytářem, se sakristií na severu a věží, představenou v západním průčelí. Vnějšek je hladký bez členění, má pravoúhlá okna. Na jižní straně lodi je pozdně gotický pravoúhlý profilovaný portál s reliéfním štítkem s pětilistou růží ve vrcholu. Na západní straně věže se nachází portál, datovaný r. 1709. V ohradní zdi hřbitova barokní vstupní brána. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty dvěma poli křížové klenby s jehlancovými konzolemi a svorníky s reliéfní pětilistou růží. Zachovány jsou nástěnné malby z doby po r. 1350. Zařízení kostela je převážně jednotné z doby kolem r. 1740. Hlavní portálový oltář se sochami světců a kopií obrazu Madony doudlebské (původní oboustranně malovaná deska z doby kol. r. 1440 s Adorací děcka na rubu, rozříznutá r. 1904, oba jsou teď v Národní galerii v Praze). Pozdně gotická socha Piety v nadživotní velikosti po r. 1500. Rozebraná Archa doudlebská z doby kolem r. 1494 a fragment desky se sv. Kateřinou a Dorotou ze zač. 16. století se nacházejí v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. V kostele je dále zachována kazatelna a křtitelnice z červeného mramoru s dřevěným víkem (darována stavitelem P. I. Bayerem). Varhany jsou rokokové..