
Centrem římovského poutního místa je loretánská kaple, postavená roku 1650 na návrh českokrumlovského jezuitského lékárníka Jana Gurreho.
Tuto jednoduchou stavbu obklopují čtvercové ambity z konce 17. století s otevřenými arkádami s klenbami plně pokrytými freskami z let 1686–1689 (opravované v 19. a 21. století). Malby představují náměty ze života Panny Marie a Krista, vyobrazení milostných obrazů a soch z různých poutních míst v Čechách i pohled na římovský komplex z doby před dostavbou.
V ambitech jsou umístěny oltáře se sochami a obrazy ze 17. a 18. století, čtyři zpovědnice z doby kolem roku 1740 a také jsou zde výklenkové kaple s obrazy a sochami světců (některé jsou upraveny jako grotty).
Na východní straně byl roku 1677 přistavěn kostel svatého Ducha a roku 1891 byla k loretě přistavěna zvonice.
Díky nadaci Jana Kryštofa Malovce z Malovic zde od roku 1694 trvale pobývali dva jezuitští misionáři, starající se o duchovní zaopatření poutníků.
V dobách největší slávy v druhé polovině 17. století navštívilo Římov 40 – 80 tisíc poutníků ročně.
V okolí Římova je pak jako součást poutního místa křížová cesta v podobě 25 pašijových kaplí, vznikajících v krajině postupně od roku 1658 až do roku 1835, zdobených restaurovanými nástěnnými malbami.
převézt do Itálie papež. Svatá chýše se brzy po smrti Panny Marie stala uctívanou relikvií; byla však hodně poničena po vpádu Saracénů do Palestiny. Od 16. do 18. stol. se budování napodobenin Svaté chýše, označovaných jako lorety, šířilo v katolických zemích Evropy. V pobělohorské době souviselo zakládání kaplí také se snahou o posílení mariánského kultu. Většina loret na českém území vychází ze vzoru úpravy Svaté chýše v Loretu ital. arch. Donata Bramanteho - v čelní stěně je malé okno, v podélných stěnách vedle sebe jsou dva vchody a vnější stěny bývají ozdobeny reliéfy s výjevy z loretánské legendy. Mnoho loret ale zůstalo i bez výzdoby, pouze ve strohé podobě. Některé kaple mají uměle vytvořenou trhlinu, kde jsou někdy i uvolněné cihly. Tato úprava odkazuje na legendu, podle které do Svaté chýše v Loretu uhodil blesk, ale místa na kterých byla namalována Panna Maria zůstala nepoškozena..