usedlost čp.6 vybudovaná na základech tvrze v západní části
© Jaroslav Špiroch 02/2024
Na základě starších svědectví, ikonografických pramenů, dochovaných úseků základového zdiva, reliéfních náznaků a náhodných objevů při zemních pracích lze sestavit alespoň hrubý náčrt dispozice tvrze. Zdá se, že jí tvořila obvodová zástavba, obklopující obdélné nádvoří nejméně ze dvou stran: delší křídlo zaujímalo severní stranu, kratší stálo na straně západní. Pravděpodobně i na zbývajících částech obvodu existovaly další budovy, jejichž relikty nebyly zjištěny. V severní části nádvoří byly při výkopu zachyceny zbytky studny o průměru 2 m. Pozůstatky vnější zemní fortifikace - příkopu - jsou nejlépe zřetelné na západním a jihozápadním okraji areálu, přiléhajícím k malé návsi. Směrem k severu se postupně ztrácí, ale právě v těchto místech se podle mapy stabilního katastru ještě v 19. století nacházel úzký rybníček zalomeného tvaru, který logicky fixuje severozápadní roh tvrze a vytváří představu o průběhu severního okraje jádra.… číst dále
Tvrz vznikla pravděpodobně před rokem 1362, kdy Vlhlavy patřily jednomu z vladyků z Němčic, Abšíkovi (Absolonovi), který je získal při dělení němčického zboží mezi třemi bratry (1320). Nejspíše on zde založil drobné šlechtické sídlo. V letech 1362 - 1369 se zde připomíná jeho syn Mikuláš z Vlhlav a jeho bratr Oneš. Na podzim roku 1420 za Jana Hrůzy z Vlhlav byla tvrz dobyta a vypálena husity. Brzy však byla obnovena, neboť i nadále plnila rezidenční funkci. V době své nejlepší slávy v 16. století, kdy byla v majetku Kořenských z Terešova a po nich Malovců z Malovic a na Dřítni (od roku 1548) poplužní dvůr, pivovar a rybniční hospodářství spolu s nimi prosperovaly natolik, že patřily k nejvyhledávanějším zdrojům pro kupce z celého hlubockého panství. Jan z Malovic zde dokonce sídlil, protože zdejší tvrz byla pravděpodobně výstavnější a pohodlnější než tvrz v Dřítni. Jeho syn… číst dále
|
Přihlášení |
