
Památník je přístupný po lesní cestě, která začíná u křižovatky místních komunikací mezi zámeckou zahradou a Kvítkovým dvorem (příjezd od silnice I/39 kolem pensionu Vodotrysk). Cesta byla nedávno nově vyštěrkována, nelze zabloudit.
Asi v polovině vzdálenosti mezi rozcestím a památníkem vlevo pod cestou (při chůzi k památníku) zaujme kamenná ohrada obsypaná náspy. Stavba neznámého určení mohla snad sloužit jako lednice pro potřeby zámku (jakékoli upřesňující informace vítány).
10. 1820), mladšího bratra vládnoucího knížete Josefa Jana Nepomuka a zakladatele orlické sekundogenitury. Památník ve formě vyhlídkového altánu a slavnostní haly projektoval knížecí stavitel Josef Sallaba. Pro nedostatek finančních prostředků bylo budování ve stadiu zastřešené hrubé stavby zastaveno, již nikdy se ho nepodařilo dokončit. Pavilon tvořil dominantu jižního svahu údolí Polečnice, po roce 1945 jej však postupně zakryl vzrostlý les. Dnes je v majetku soukromých osob, zatím volně přístupný..
V plánu je i částečné vytěžení lesa, aby vznikl nenásilný průhled a památník se stal opět krajinnou dominantou, jak tomu bylo v 19. století. Na vrchol kopce vede stará cesta, po které chodila ráda i známá šlechtična Paulína ze Schwarzenbergu (manželka Josefa Jana ze Schwarzenbergu z primogenitury rodu, uhořela v r. 1810 na plese pořádaném v Paříži u příležitosti sňatku francouzského císaře Napoleona Bonaparte s Marií Luisou Habsburskou). Vršek Ptačí hrádek získal své jméno podle toho, že tam dříve chodili ptáčníci chytat ptáky pro zámeckou paní. Obnovu Ptačího hrádku můžete sledovat na webu majitelky, která vlastní architektonický ateliér A2 - www.ateliéry-a.com.