klášter kapucínů s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků

Františka z Assisi. Jako řádový sloužil kostel do roku 1950, kdy zde byl zrušen klášter. Dodnes kostel střeží Pražské Jezulátko, paladium zdejších kapucínů..

54, který se stal základem mělnického kapucínského kláštera, byl podle průzkumů slolu se sousedními domy postaven ve 2. polovině 14. století. Poprvé se v pramenech objevil počátkem 16. století, kdy jej vlastnil perníkář Michal. Později byl podle dalších majitelů nazýván Špačkovský, Cyprianovský a Střelcovský. Roku 1742 jej koupil Ignác Tschebisch z Falkenberka. Jeho vdova Marie Terezie jej roku 1749 darovala nově zakládanému konventu kapucínů. V Čebišovském domě byl nepříliš náročnou přestavbou zřízen hospic, zachováno zůstalo dokonce i podloubí před domem. V roce 1932 bylo v průčelí osazeno barokní sousoší Krista Trpitele a Boha Otce. Sousední dům byl v letech 1752-3 upraven na klášterní kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Při jeho stavbě bylo z větší části vycházeno z řádových regulí, byť nebyly dodržovány tak striktně jako v dřívějších dobách. Svou roli sehrála poměrně pozdní doba vzniku kláštera stejně jako specifické staveniště v řadové frontě městských domů – podle dochovaného návrhu bylo dokonce původně počítáno s ponecháním podloubí. Kostel je obdélná stavba s valeně zaklenutou lodí rozdělenou na tři pole, na kterou navazuje hluboký obdélný presbytář přepažený příčnou zdí. Pro kapucínské kostely obvyklá boční kaple P. Marie byla nahrazena pouhým výklenkem v levém boku kostelní lodi. Průčelí kostela je v duchu kapucínských zvyklostí jednoduché s trojúhelným štítem, hlavní vstup je prostý obdélný s rozeklaným štítem a římsou stočenou do volut. Vybavení interiéru kostela je většinou rokokové z doby krátce po založení kláštera, hlavní oltářní obraz je datován do roku 1766.

Základ konventu položila bohatá vdova Markéta Terezie Tschebischová z Falkenberka darováním svého domu. K němu brzo kapucíni přikoupili sousední dům a darem získali část zahrady. 20. září 1750 byli kapucíni slavnostně uvedeni do města, během dvou let postavili hospic a zřejmě již roku 1753 kostel Čtrnácti svatých pomocníků. Za josefínských reforem měl být roku 1785 klášter zrušen, na prosbu městské rady bylo rozhodnutí odvoláno. Během dvou dalších století kapucíni nadále pokračovali ve své činnosti v řádovém hospitalu a od roku 1841 i v nemocnici boromejek na Podolí. Roku 1950 byl kapucínský klášter zkonfiskován. Jeho prostory byly použity k různým účelům, dlouho zde sídlil výtvarný odbor Lidové školy umění a od roku 1999 je zde Okresní muzeum Mělník.