kostel sv. Petra a Pavla

stol.). Stavba probíhlala pod dohledem Johanem Spiessem z Frankfurtu, což byl hlavní stavitel Vladislava II. Jagelonského..

Petra a Pavla prošel dlouhým stavebním vývojem, kdy na počátku měl pravděpodobně podobu románské trojlodní baziliky. Gotika vstupovala do chrámu po etapách. Nejstarší dnes představuje sakristie. Chrámové trojlodí spolu s věží vzniklo v 80.letech 15.století (stavitel Johann Spiess z Franfurktu), zvýšení hlavní lodi a výstavba honosného presbytáře spadají do doby kolem roku 1520 (stavitel Benedikt Riedl). Na síťové klenbě presbytáře ožívá křesťanské nebe, ze svorníku nad oltářem na nás shlíží tvář Kristova. Další stavební úpravy byly vyvolány především požáry v letech 1555 (renesanční štíty) a 1681 (barokní báň gotické věže). Stávající podobu kostelu vtiskl Kamil Hilbert při rozsáhlé obnově v letech 1910, resp. 1913 – 1915. V interiéru jsou pozoruhodné nejen malby na klenbě presbytáře. Tak např. různou podobu mají svorníky křížových kleneb („W“, znak města, zank Království českého, veraikon,…), výpovědí o životě Mělníka můžou být náhrobky osazené především v bočních lodích kostela, vysoce kvalitní prací je pozdně gotické kamenné sanktuárium v presbytáři. Běžně nepřístupné jsou nejhodnotnější prostory kostela, a to přízemí – kaple Božího hrobu a první patro (pokladnice) velké věže, či interiér románské věže s bývalou kaplí sv. Jana Nepomuckého. V pokladnici gotické věže byla v nevhodných podmínkách uložena vyřezávaná skříň barokních varhan (1712) kostela, která je nyní postupně restaurována s cílem zachránit tuto jedinečnou řezbářskou práci a dát kostelu nástroj odpovídající po stránce zvukové i vizuální důstojnosti tohoto prostoru. Mobiliář kostela je barokní, dominuje mu hlavní oltář s obrazem od Karla Škréty a sochami světců (sv.Václav, sv.Ludmila, sv.Rosalie, sv.Florian) z dílny kosmonoských Jelínků. Z několika bočních oltářů upozorníme na oltář Snímání z kříže od F.M.Brokofa (po r.1724, jižní loď kostela) v jižní lodi a v čele severní lodi na oltář sv.Ludmily s obrazem zachycujícím sv.Ludmilu učící vnuka Václava (Filip Massanec, 1679), jejichž kult byl na Mělníku vždy živý. Jedno z nejhodnotnějších děl chrámu – Ukřižování, vzniklé pod vlivem díla A.Dürera, je dnes zapůjčené do expozice Národní galerie Středověké umění v Čechách a ve střední Evropě v Anežském klášteře v Praze. Mnoho zajímavého nabízí i exteriér stavby. Pozornost kolemjdoucího poutají bezesporu především velká chrámová okna presbytáře, ale vnímavější chodec si může povšimnout řady detailů: andílka – štítonoše se znaky města Mělníka a Českého království , sv. Petra a Pavla nad deskou informující o Hilbertově obnově chrámu, mračícího se maskarona, gryfů,…

Samotný prostor chrámu je od roku 2004 pro veřejnost přístupný nejen tradičním vchodem přes severní předsíň, ale taky od západu z vyhlídky. Vstoupit do chrámu můžete novogotickými dveřmi z doby Hilbertovi restaurace. Kostnice

Pod presbytářem kostela sv. Petra a Pavla se nachází krypta, jejíž prostor slouží jako kostnice, a to od 30.let 16.stol. Její vznik souvisí se hřbitovem, který od nepanšti obklopoval celý kostel. Jeho prostor se však nemohl zvětšovat a je tedy logické, že po určité době již nestačil, zvláště pak v době morových epidemií. Proto byly ostatky vybírány a ukládány do kostnice. Mělnická kostnice sloužila svému účelu do roku 1775, kdy bylo pohřbívání u kostela zastaveno a přeloženo na hřbitov u kostelíky sv.Ludmily. Zrušena měla být i kostnice, avšak Mělničtí toto vyřešili jejím uzavřením. Později se proto mohla stát studijním materiálem pro profesora Jindřicha Matiegku, zakladatele české antropologie. Jím byla kostnice v letech 1915 – 1919 upořádána, na což nás upozorňuje pamětní deska u vstupu. Sestoupíme-li po schůdcích dolů do krypty, uvidíme ostatky 10 – 15 000 osob. Z nich sestavená stěna na západní straně nese název Kalvárie, vkládáním lebek mezi dlouhé kosti v dalších částech vznikly jednoduché obrazy kotvy a srdce, symbolizující naději a lásku, či nápis „Ecce mors“ (Ejhle smrt). Na tabulce si můžeme přečíst nápis: „Co jste vy, byli jsme i my, co jsme my, budete i vy.“

Zdroj: Mělník - průvodce městem (2007).