
Ves Budeničky, na jejímž katastrálním území leží zámek Budenice a stála i zaniklá tvrz, je doložena již od r. 1318 a žije tu asi 70 obyvatel. Ves je místní částí obce Šlapanice. Místní tvrz, která stála v areálu nynějšího zámku, nechal r. 1748 zbořit majitel panství Filip Kinský a později byly odstraněny i její zbytky.
Boleslav prodal v r. 1334 Budenice biskupu Janu IV. z Dražic, jenž je postoupil nově založenému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Při této příležitosti je poprvé jmenována i zdejší tvrz. Stávala na mírném návrší nad Vraným potokem, její obytný palác s věží chránil vodní příkop, suché příkopy a valy. Přístup umožňoval od západu padací most. Augustiniáni drželi Budenice až do počátku husitské revoluce. Někdy před r. 1437 se Budenic zmocnil bývalý hejtman sirotčích vojsk Jan Šmikovský ze Žďáru, jenž přešel po Lipanech do služeb císaře Zikmunda a Albrechta Rakouského. Ti mu jeho držbu potvrdili. Šmikovského vdova prodala Budenice pánům z Illburka, kteří je udrželi až do počátku 30. let 16. století. Budenice pak koupil Jeroným Šlik z Holíče, ale už v r. 1541 je prodal Petru Chotkovi z Vojnína. Ze zamýšlené přestavby tvrze, s kterou počítal Šlik v r. 1545, sešlo a určená suma 1000 zl. byla vynaložena na stavbu mlýna, rybníků a vodních struh. V r. 1551 prodal Chotek Budenice svému sousedu Janu Mikšovi z Hrobčic a jeho synu Adamovi. Adam Hrobčický z Hrobčic, který zemřel před r. 1587, přestavěl v druhé polovině 16. století starou gotickou tvrz v Budenicích v renesančním slohu na dvoupatrovou čtyřkřídlou budovu s dvorem; gotická věž zůstala zachována, ale octla se v zástavbě. Renesanční tvrz byla chráněna příkopem, překlenutým mostem, po němž se vjíždělo branou s vížkou. Přízemí tvrze sloužilo hospodářským potřebám (kuchyně, spižírny, lázeň apod.), první a druhé patro s pavlačí obytným a reprezentačním účelům majitele. Hrobčičtí z Hrobčic udrželi budenickou tvrz až do třicetileté války, kdy byla Adamu Danielovi Hrobčickému z Hrobčic zkonfiskována pro účast ve stavovském odboji z l. 1618–1620. V r. 1631 koupil Budenice hrabě Matyáš Arnold z Klarštejna a po něm je v r. 1644 zdědil Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna († 1693). Klarštejnové byli katolíky a na svém panství horlivě prováděli protireformaci. V tomto duchu také upravili budenickou goticko-renesanční tvrz: v prvním patře dodatečně zřídili prostornou kapli a na věž umístili zvon a kříž. V r. 1693 koupil Budenice smečenský Jiří Adam Bořita z Marinic; v letech 1726–1747 je spravovala jeho manželka Marie Josefa, rozená hraběnka ze Šternberka (mimo léta 1736–1739, kdy je držel jejich předčasně zesnulý syn). V prvním desetiletí 18. století Martinicové tvrz opustili a přesídlili do nového zámku stojícího poblíž. Budenická tvrz byla poté přeměněna na sýpku a skladiště. Podle popisu z r. 1740 byly v přízemí tvrze chlév a skladiště, v prvním patře kaple a tři komnaty, v druhém patře čtyři komnaty a pavlač, na věži pak hodiny a zvon. Tvrz tehdy byla ještě udržována; v r. 1740 byla její věž pobita plechem a střecha tvrze opatřena šindelem. Teprve později byla tvrz opuštěna. Nový majitel Budenic hrabě Filip Kinský ji dal v r. 1748 zbořit. Zbytky zdiva a základy tvrze zůstaly zachovány až do r. 1765, kdy byly odstraněny a na jejich místě zřízena zahrada a kočárovna. Dnes se po tvrzi nezachovalo nic..