Židovský hřbitov byl v mělnickém Podolí založen roku 1878. Pohřbívalo se na něm do II. světové války. Po ní se původní obřadní síň na jihozápadní straně dostala do soukromých rukou (dnes pekařství) a hřbitov s cca 130 dochovanými náhrobky byl tak odříznut od veřejných komunikací.
Mělnický židovský hřbitov je důkladně ukrytý. Pokud se nepodaří dohoda s majitelem pekařství v bývalé obřadní síni (netestováno), představuje jedinou možnost, jak na něj alespoň nahlédnout, jeho severozápadní nároží. K němu je možno dojít z křižovatky Chloumecká - Dobrovského (zde lze i parkovat) nejprve po Chloumecké (k severu, tedy do kopce), asi po 100 m odbočit do slepé příjezdové komunikace k novým domům, na jejím konci pak opět z kopce po cestě podél ohradníku koňské pastviny. Nároží kamenné zdi, které vidíte před sebou, už patří hřbitovu. V opuštěné zahradě těsně nad ním zaujme vrak autobusu Praga RN. Vzhledem k neprůchodnosti sousedních parcel je nutno se vrátit stejnou cestou.
Ivan Grisa, 4.2. 2011
turistické
Vstup do objektu hřbitova
Hřbitov jsem navštívil podle návodu autora článku, který přesně popsal situaci. Nejen, že se do hřbitova dá nahlédnout přes zeď v rohu objektu, ale je možno do prostoru hřbitova i vstoupit a to prostřednictvím pekárny. V případě, že objekt navštívíte v čase otevírací doby - všední dny do 15.30, stačí se dotázat přímo na prodejně. Jak jsem byl informován, v mimopracovní dobu prodejny je možno zazvonit na zvonek u pekárny a pokud budou majitelé doma, rádi Vám přístup umožní..
Tomáš Hobzík , 12.5. 2011
historie
Židovský hřbitov v Mělníku
Existence židovského osídlení ve středověkém a raně novověkém Mělníku je potvrzena jen sporadickými, částečně vzájemně si protiřečícími údaji. Zdá se, že samostatná obec zde vznikla až roku 1864 v Záduší mezi vlastním Mělníkem a Pšovkou. Zde byla již v letech 1861–62 postavena synagoga (v dnešní Bezručově ulici, ve směru od centra vpravo před vlečkovým přejezdem), zbořená koncem 60. let 20. století. Vlastní hřbitov si obec zřídila roku 1878 v Podolí, severně od trati Rakouské severozápadní dráhy do Ústí nad Labem. Ke dnešní Dobrovského ulici přiléhala obřadní síň, vlastní hřbitov se nachází severně za ní. Pohřebiště fungovalo do počátku II. světové války. Po jejím skončení přešla obřadní síň a přilehlý pozemek do soukromých rukou. Hřbitov tak prakticky ztratil kontakt s veřejnými komunikacemi. Část jeho areálu (vzhledem k nevelkému počtu příslušníků obce a krátkému trvání fungování hřbitova zřejmě nikdy nevyužitá) dnes slouží jako zahrada,…
číst dále
Ivan Grisa, 4.2. 2011
dle K. Kuča: Města a městečka..., 3. díl, Libri 1998
Základní informace místa
ID místa: 9717 Typ místa: sakrální památky Podkategorie: židovské památky Stav místa: zachovalý Přístupnost: nepřístupno Uveřejněno: 7.3.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace