Nižbor - knížecí hrobka
© Jiří Špaček, 8/2016
Nižbor je velká obec na Berounce, dříve Mží, která jí dala jméno. Hrad Nižbor na skále nad řekou dostal německé pojmenování Miesenburg, tedy hrad nad Mží, a je prvně připomínán r. 1265. Ves pod ním se až do r. 1946 jmenovala Nová Huť (pod Nižborem). Původní jméno měla podle železné hutě, která zanikla po povodni r. 1872. Dnes má obec asi 1500 obyvatel a prochází jí silnice II/116 z Lán do Berouna. V Nižboru z ní odbočuje přes most silnice III. třídy směrem na Nový Jáchymov. Obec má nádraží na trati 174 z Berouna do Rakovníka, které leží na levém břehu řeky. V Nižboru začíná okružní naučná stezka na keltské oppidum Stradonice, končí tu červená značka z Roztok u Křivoklátu a začíná modrá k severu do Kladna. Prochází tudy cyklotrasa Po stopách českých králů.
Červená z Roztok prochází v nejvyšším bodě zástavby Nižboru kolem hrobky do ulice K Zámku a dále klesá k řece.
Fürstenberská hrobka je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů ve středočeské obci Nižbor. Nachází se v lesoparku nad svahem nedaleko nižborského zámku, se kterým ho spojuje ulice K Zámku, a obtáčí ji ulice Křivoklátská. V hrobce bylo pochováno 14 osob. ...Naposledy se do ní pohřbívalo v r. 1899. Hrobka pro českou větev Fürstenbergů byla vystavěna knížetem Filipem r. 1787 jako důsledek zákazu císaře Josefa II., který znemožňoval pohřbívat v kostelích. Stala se náhradou za pohřební kryptu pod kostelem Povýšení sv. Kříže na východní straně nižborského zámku, kterou v letech 1734-1737 nechala zřídit kněžna Marie Anna z Fürstenbergu (1707-1756), rozená z Valdštejna. Právě prostřednictvím sňatku Marie Anny s Josefem Vilémem přešla panství Nižbor, Křivoklát a Krušovice z majetku rodu Valdštejnů na Fürstenbergy a tato panství se stala základnou jejich pozemkové držby v Čechách. Nižbor a Křivoklát drželi Fürstenbergové až do r. 1929. V 50. a 60. letech 20. století byla hrobka několikrát vykradena. V r. 2014 byla zrekonstruována a zároveň areál celkově upraven. V době rekonstrukce byly rakve s ostatky uloženy v kryptě zámecké kaple. Schodiště do hrobky zakrývá rozměrná litinová deska o hmotnosti asi 250 kg s fürstenberským erbem a latinským nápisem „SEPULCRUM PRINCIPUM DE FÜRSTENBERG. 1860“. Hrobku samotnou tvoří malý horizontálně přepažený prostor. Předpokládá se, že hrobka se původně skládala z několika podlaží. Rakev č. 12 je bílá a na boční straně ji zdobí rodový erb. Je jediná původní, ostatní byly nahrazeny novými při poslední rekonstrukci v r. 2014, kterou financovaly rodiny Fürstenbergů a Schwarzenbergů. Trojboký růžový mramorový pomník, který věnoval kníže Filip Neri svému otci Karlu Egonovi I., stával až do r. 1824 na hrobce, ale pro celkovou sešlost byl rozebrán a uložen na zámku. Následně začátkem 90. let 19. století byl opět postaven opodál v areálu hrobky. Celému prostranství vévodí velký litinový kříž s pozlacenou figurou Krista, který byl odlit kolem r. 1860 v bývalých knížecích slévárnách v nedalekém Novém Jáchymově. Na novogotickém podstavci je v němčině novozákonní nápis z Janova evangelia. V areálu se také nachází litinová figura andělíčka. Maxmilián Egon II. z Fürstenbergu (1863 Lány-1941 Heiligenberg) prodal československému státu v r. 1921 zámek Lány a r. 1929 hrad Křivoklát s panstvím Nižbor.
|
Přihlášení |
