Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.
Hlavní obrázek místa
Nižbor - knížecí hrobka
© Jiří Špaček, 8/2016
Nižbor je velká obec na Berounce, dříve Mží, která jí dala jméno. Hrad Nižbor na skále nad řekou dostal německé pojmenování Miesenburg, tedy hrad nad Mží, a je prvně připomínán r. 1265. Ves pod ním se až do r. 1946 jmenovala Nová Huť (pod Nižborem). Původní jméno měla podle železné hutě, která zanikla po povodni r. 1872. Dnes má obec asi 1500 obyvatel a prochází jí silnice II/116 z Lán do Berouna. V Nižboru z ní odbočuje přes most silnice III. třídy směrem na Nový Jáchymov. Obec má nádraží na trati 174 z Berouna do Rakovníka, které leží na levém břehu řeky. V Nižboru začíná okružní naučná stezka na keltské oppidum Stradonice, končí tu červená značka z Roztok u Křivoklátu a začíná modrá k severu do Kladna. Prochází tudy cyklotrasa Po stopách českých králů. Červená z Roztok prochází v nejvyšším bodě zástavby Nižboru kolem hrobky do ulice K Zámku a dále klesá k řece.
2.11. 2017
historie

Fürstenberská hrobka je podzemní hrobka knížecí rodiny Fürstenbergů ve středočeské obci Nižbor. Nachází se v lesoparku nad svahem nedaleko nižborského zámku, se kterým ho spojuje ulice K Zámku, a obtáčí ji ulice Křivoklátská. V hrobce bylo pochováno 14 osob. Naposledy se do ní pohřbívalo v r. 1899. Hrobka pro českou větev Fürstenbergů byla vystavěna knížetem Filipem r. 1787 jako důsledek zákazu císaře Josefa II., který znemožňoval pohřbívat v kostelích. Stala se náhradou za pohřební kryptu pod kostelem Povýšení sv. Kříže na východní straně nižborského zámku, kterou v letech 1734-1737 nechala zřídit kněžna Marie Anna z Fürstenbergu (1707-1756), rozená z Valdštejna. Právě prostřednictvím sňatku Marie Anny s Josefem Vilémem přešla panství Nižbor, Křivoklát a Krušovice z majetku rodu Valdštejnů na Fürstenbergy a tato panství se stala základnou jejich pozemkové držby v Čechách. Nižbor a Křivoklát drželi…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: wikipedie a další webové stránky), 2.11. 2017

Středočeský kraj,  Beroun  (BE), Nižbor

Místa v okolí

 Nižbor
 Stradonice
 Dřevíč
 Vůznice
 Jenčov
 kostel sv. Tomáše
 Děd
 rozhledna Máminka
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 Králův Dvůr
 Městská hora
 kaple sv. Floriána
 děkanství
 radnice
 Beroun
 městské opevnění
 Zajíčkův mlýn
 Hamousův statek
 Masarykův most
 Leontýn
 kostel sv. Martina
 Popovice
 Vysoký vrch
 Lhotka
 kaple sv. Blažeje
 skanzen Cyrus
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Tetín
 Jivno
 Křivoklát
 Kotýz
 muzeum Výtopna Zdice
 kostel sv. Jiří
 Koněpruské jeskyně
 lom Alkazar
 sladovna
 Tmaň
 Suchý mlýn
 Solvayovy lomy
 Loděnice
 jeskyně Nad Kačákem
 Propadený zámek
 Velká Buková
 Bubovické vodopády
 Zkamenělec
 mariánský sloup
 socha Ježíše Krista
 Chrustenická šachta
 Suchomasty
 rozhledna Veselov
 kaple sv. Vojtěcha
 Kyšice
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Lukáše
 Záhorsko
 Unhošť
 Velká Dobrá
 Korno
 měšťanský dům
 socha sv. Václava
 Malá Dobrá
 Braškov
 Bacín
 měšťanský dům
 kaple sv. Barbory
 palmový skleník
 lom Malá Amerika
 Lány
 Libomyšl
 Točník
 Lužce
 Turyňský rybník
 Červený Újezd
 větrný mlýn
 Žebrák
 parní motorový mlýn
 pivovar
 Kožová hora
 Liteň
 Týřov
 synagoga
 Otmíče
 Neumětely
 Sobín
 Budňanská skála
 kostel sv. Palmácia
 kostel sv. Rocha
 kostel sv. Vavřince
 Karlštejn
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Prokopa
 lom Velká Amerika
 židovský hřbitov
 kaple sv. Mikuláše
 synagoga
 Velké Přítočno
 Všeradice
 Pavlov
 Svinaře
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 13699
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: křížek, boží muka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 2.11.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama