
Holíč (německy Holitsch, dříve Weißkirchen, maďarsky Holics) je město na západním Slovensku v Trnavském kraji při hranicích s ČR. Žije zde asi 11 tisíc obyvatel. Město se nachází v Záhorské nížině nedaleko řeky Moravy, přibližně 5 km od Hodonína. K hlavním pamětihodnostem patří barokně-klasicistní opevněný zámek (kaštel), jediný zachovaný větrný mlýn na Slovensku, manufaktura, záhadné megalitické kameny, kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, evangelický toleranční kostel s farou a kostel sv. Martina s klášterem kapucínů. Zajímavou a krásnou stavbou je také novodobý pravoslavný chrám Počajevské ikony Matky Boží a svatých Cyrila a Metoděje. Tím však výčet sakrálních staveb nekončí, na hřbitově je kaple sv. Floriána. Nejstarší křesťanskou stavbou je loretánská kaple, která se nachází v bezprostředním sousedství kostela Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v místě, kde z Náměstí Míru vychází Hurbanova ulice. Kaple je bez vnitřního vybavení a není přístupná veřejnosti.
Tento kostelík vznikl na místě ještě starší stavby, patrně románského kostelíka, který pravděpodobně dal i název městečku. Holíč se totiž v dobových pramenech nazývá Alba Ecclesia nebo Weisskirchen, tedy Bílý Kostel. První známé použití tohoto názvu pochází z roku 1315. V neklidném 16. století stavba sloužila jako pravoslavný chrám a v polovině 17. století v něm byl pohřben i jeden z nejznámějších šlechticů té doby Peter Bakič. Nynější barokní vzhled stavba získala v 18. století, v rozmezí let 1727-1779. Obnovou stavba prošla také v 70. letech 20. století, kdy zde byl realizován i archeologický výzkum. V současnosti je kaple bez vnitřního vybavení a není přístupná veřejnosti..