První jihlavská radnice je doložena v pol. 13. stol. Nová radnice vznikla v r. 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka. V 16. stol. byla radnice poškozena požáry a r. 1594 renesančně přestavěna. R. 1786 získala radnice klasicistní fasádu.
Hlavní obrázek místa
© Ivo Rozehnal 07/2022
První jihlavská radnice je doložena v polovině třináctého století. V čele správy města tehdy stál doživotní nebo i dědičný rychtář jako zástupce krále. Jeho pravomoci postupně přebírala volená městská rada. Tento proces byl završen v roce 1505, kdy město odkoupilo dědičnou rychtu od rodiny Pilgramerů. Původní radnice stála vedle rychty na západní straně náměstí. Novou radnici získalo město Jihlava v roce 1425 koupí domu Mikuláše barchaníka (kdysi Cippusova) na protější, východní straně náměstí. Roku 1509 byl ke stávajícímu domu připojen dům Holclinův. V prvním poschodí tehdy vzniká reprezentativní síň, zaklenutá čtyřdílnou žebrovou klenbou a sklenutá do středového polygonálního pilíře, s ojedinělou klenbou z pálených tvárnic. V zadním traktu radnice byla v roce 1574 vybudována rozměrná soudní síň s dřevěným obložením stěn i stropu. V 16. století byla radnice poškozena několika požáry, po kterých následovala renesanční přestavba, dokončená v roce 1594. V 18. století byl připojen třetí – nejjižnější - dům Kentlinův. V roce 1734 byl celek sjednocen a propojen schodišti. Roku 1786 získala radnice klasicistní fasádu s kartuší s barevným jihlavským znakem. Střecha tehdy byla ozdobena věžičkou s hodinami. Poslední rekonstrukce radnice byla zahájena v roce 2004. Při ní byla obnovena velká gotická síň v prvním poschodí v její původní podobě. V pozdně gotickém prostoru tzv.“kaple“ byly odhaleny klenby, zdobené renesančními a barokními freskami. Rekonstrukce odkryla mnoho cenných maleb – např. fresku sv. Kryštofa s Ježíškem a renesanční fresky tzv. masopustního průvodu. Dále byla restaurována autenticky dochovaná černá kuchyně. Rovněž je možno nahlédnout do někdejší „hladomorny“. Ve dvorní traktu byla umístěna pětice soch – alegorie čtyř ročních období a múzy Terpischoré – původně umístěné ve Smetanových sadech.
Milan Caha (zdroj: texty podle knihy Jaroslava Huňáčka na www.jihlava.com), 3.6. 2010

Komentáře

Vysočina,  Jihlava  (JI), Jihlava

Místa v okolí

 Bavorův dům
 historické podzemí
 Neptunova kašna
 kašna Amfitrité
 morový sloup
 dům čp. 55
 Muzeum Vysočiny
 kaple Olivetské hory
 děkanství
 ZOO Jihlava
 synagoga
 boží muka
 pivovar
 Legiodům
 železniční most
 boží muka
 židovský hřbitov
 Zámeček
 hraniční kámen
 Helenín
 Staré Hory
 Henčov
 hraniční kámen
 kaple svaté Rodiny
 kaple sv. Václava
 rozhledna Rudný
 Plandry
 boží muka
 Rantířov
 synagoga
 židovský hřbitov
 Puklice
 Jeclov
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 boží muka
 kaplička
 židovský hřbitov
 kostel sv. Barbory
 Příseka
 boží muka
 Kostelec
 kostel sv. Kunhuty
 Luka nad Jihlavou
 Kostelec u Jihlavy
 Rytířsko
 křížový kámen
 boží muka
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 kaple sv. Jakuba
 Jamné
 kamenné mosty
 Brtnice
 židovský hřbitov
 Štoky
 sloup se sochou Madony
 Dolní most
 sýpka a panský dvůr
 boží muka
 Tržní panák
 židovské ghetto
 Přímělkov
 fara
 Valdštejnský dům
 kamenný most
 radnice
 Větrný Jeníkov
 Rokštejn
 Hoffmannův dům
 výklenková kaple
 boží muka
 Přímělkov
 kostel sv. Václava
 karner sv. Trojice
 fara
 boží muka
 smírčí kámen
 návesní kaple
 Stonařov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kovárna
 Panský pivovar
 Polná
 Klešter
 Třešť
 kostel sv. Martina
 Dolní brána
 dům U Rytířů
 Měšťanský pivovar
 boží muka
 děkanství
 Hastrmanka
 Židovské město
 synagoga
 studánka Panny Marie
 židovský hřbitov
 fara
 pamětní kámen
 kostel sv. Václava
 dům J. A. Schumpetera
 synagoga
 kostel sv. Barbory
 Kamenice
 zvonička
 kaple
 boží muka
 Úsobí
 kaple sv. Václava
 Aleje
 Skřivánek
 rychta (dům čp. 73)
 Most sv. Lutriána
 židovský hřbitov
 Kněžice
 Bransouze
 Chaloupky
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 Batelov
 Batelov
 boží muka
 smírčí kámen
 kašna
 fara
 boží muka
 Střeliště
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Herálec
 boží muka
 zámecká sýpka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 bývalý hostinec
 Přibyslavice
 škola T. G. Masaryka
Základní informace místa
ID místa: 9038
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama