Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 08/2019
Žlutice jsou městem s bohatstvím památek a dalších turisticky přitažlivých míst. První písemná zmínka o nich je z roku 1140. Od 13. století patřily pánům z Rýzmburka, největšího rozkvětu však dosáhly za vlastnictví husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Město lze snadno navštívit hromadnou dopravou (je zde i železniční stanice), autem se do města lze dostat od severu ze silnice na Karlovy Vary nebo z jihu ze severního Plzeňska. Městem prochází několik značených turistických tras, cyklotras a je tu i několik naučných stezek.Je zde městské muzeum a informační centrum. Navštívit lze i podzemí, takzvané Pekelné sklepy.
4.1. 2020
historie

Raně barokní hospodářský dvůr vybudoval roku 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. Během války o rakouské dědictví v roce 1742 francouzští vojáci maršála Belle-Isle dvůr podpálili. Shořely také sousední stodoly a dvory. Francouzi byli následně pobiti císařskými husary u Lachovického lánu. Požárem poničený hospodářský byl obnoven a roku 1815 byl pronajat obci Verušice. Honosná správní budova byla tehdy přestavěna na sýpku. Při pozemkové reformě v roce 1925 byl dvůr prodán legionáři Františku Divišovi z Chocomyšle. V roce 1929 bylo strženo severozápadní nároží. Po roce 1945 využíval dvůr státní statek a areál byl degradován necitlivými demolicemi a přístavbami. V roce 1963 byl zapsán na státní seznam kulturních památek. V roce 1983 byla zbořena barokní ohradní zeď zahrady na jižní straně. V devadesátých letech 20. století byl areál zprivatizován, nebyl však ani využívaný ani udržovaný. Nádvoří i objekty nadále…  číst dále

Milan Caha (zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz ), 4.1. 2020

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 Mazanec
 Žlutice
 radnice
 Panský dům
 kašna
 Žlutice – MPZ
 synagoga
 fara
 kaple sv. Kříže
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Bílá boží muka
 Nevděk
 kaple Panny Marie
 Tuchtova kaple
 kaple
 návesní kaple
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 kostel sv. Kříže
 kaple Kaina a Ábela
 Blažkův mlýn
 Vladař
 smírčí kříž
 kaple
 kaple Panny Marie
 kaple Panny Marie
 Budov
 Budov
 Ratibořský mlýn
 kaple Panny Marie
 Chyše
 Štědrá
 Verušičky
 Štědrá
 kaple sv. Anny
 Týniště
 synagoga
 Chyše
 kašna
 Údrč
 zámecký pivovar
 městské opevnění
 Údrč
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Leonarda
 Luka
 židovský hřbitov
 Brložec
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Anny
 Podštěly
 Prohořský hrádek
 Libkovice
 kostel sv. Vavřince
 bývalá rychta
 kostel sv. Jiljí
 Jablonná
 Kostrčany
 Vlkošov
 bývalá fara
 kostel sv. Václava
 neogotická studna
 kašna
 radnice
 Hartenštejn
 Hoppova kaple
 Bochov
 kaple Panny Marie z Re
 Hungerberg
 Sychrov
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 mariánský sloup
 Loreta
 silniční most
 Valeč
 Rabštejn nad Střelou
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Vavřince
 Brdo
 vysílač Krašov
 Manětín – MPZ
 Manětín
 Kotaneč
 Nečtinský Špičák
 kaple sv. Josefa
 Bražec
 kostel sv. Barbory
 Skytaly
 kostel sv. Markéty
 Vochlice
 kaple sv. Floriána
 Nový Dvůr
 Nečtiny – MPZ
 Lina
 panský dům
 mariánský sloup
 kaple sv. Kříže
 radnice
 Mlýnce
 Toužim
 Budiš
 dvůr Kalec
 Preitenstein
 židovský hřbitov
 kostel sv. Blažeje
 Nečtiny
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Víta
 Stružná
 kostel sv. Martina
 Kapucín
 Křečov
 Kamenný Chlum
 Černá Hať
 Vidhostice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Mikuláše
 Nepomyšl
 Andělská Hora
 kostel sv. Jakuba
 Šemnická skála
Základní informace místa
ID místa: 14599
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: chátrající
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 4.1.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama