kostel sv. Jakuba

Patrocinium bylo nepochybně přisouzeno sv. Jakubovi, zvanému Větší (Starší), který byl synem Zebedea a bratrem evangelisty Jana. Původně rybář z Galileje se nakonec stal apoštolem a jedním z nejbližších v okolí Ježíšově. Herodes Agrippa jej dal v Jeruzalémě v roce 44 popravit. V 7. století vznikl ve španělské Compostele kult uctívání světce. Jako příčina zničení stavby je uváděno zboření husitskými vojsky při jejich návratu od Baltského moře ze „Spanilé jízdy“, kterou vedl Jan Čapek ze Sán. Dispozice lodě je uváděna jako obdélná s apsidou. Z kostela se zachovalo pouze torzo zdiva presbytáře, relikty lodi a relikty dvou postranních oltářů. Svislé zdivo je z lomového kamene, v částech u okenních otvorů použili stavitelé cihly. Koruna zdiva je z pískovce, žuly, křemene a svoru. Okenní otvory byly zaklenuty lomeným obloukem. O zastřešení se nám nedochovaly žádné konkrétní údaje. Vedle kostela stávala údajně ještě dřevěná zvonice. Stavba je zřejmě nejpodstatnější připomínkou nejstarší historie obce Jindřichovice pod Smrkem..

Patrocinium bylo nepochybně přisouzeno sv. Jakubovi zvanému Větší (Starší), který byl synem Zehedea a bratrem evangelisty Jana. Původně rybář z Galileje se nakonec stal apoštolem a jedním z nejbližších v okolí Ježíšově. Herodes Agrippa jej dal v jeruzalémě v roce 44 popravit. V 7. století vznikl ve španělské Compostele kult uctívání světce. Jako příčina zničení stavby je uváděno zboření husitskými vojáky při jejich návratu od Baltského moře ze "Spanilé jízdy", kterou vedl Jan Čapek ze Sán. Dispozice lodě je uváděna jako obdélná s apsidou. Z kostela se dochovalo pouze torzo zdiva presbytáře, relikty lodě a dvou postranních oltářů. Svislé zdivo je z lomového kamene, v částech u okenních otvorů použili stavitelé cihly. Koruna zdiva je z pískovce, žuly, křemene a svoru. Okenní otvory byly zaklenuty kamenným obloukem. O zastřešení se nám nedochovaly žádné konkrétní údaje. Vedle kostela stávala údajně ještě dřevená zvonice. Stavba je zřejmě nejpodstatnější připomínkou nejstarší historie obce Jindřichovice pod Smrkem..

Ty neodhalily žádné pozůstatky okolní zástavby, ani žádné stopy pohřbívání v jeho blízkosti, dokonce ani základy zdí předpokládané lodi. Výjimečná je i podoba dochovaných zbytků: apsida na půdorysu půlelipsy je u gotické stavby v českých zemích naprosto unikátní. První jistá písemná zmínka o objektu z roku 1581 ho uvádí jako pustý, po třicetileté válce až do josefinských reforem však sloužil jako poutní kaple, což mohl být teoreticky i původní účel, čemuž by nasvědčovala blízkost svatojakubské poutnické stezky ze Slezska přes Frýdlant a Žitavu, která pokračovala do Santiaga de Compostella..