
V letech 1775–1776 bylo v okolí samoty a lesa Kejkol severozápadně od vesnice objeveno ložisko černého uhlí, které zde po r. 1810 začal skutečným dolováním těžit František Beyer (1782–1864). Předtím si tu na konci 18. století několik sedláků otevřelo na svých pozemcích jen mělké uhelné jámy. Kolem usedlosti a hostince Františka Beyera postupně vznikla malá hornická osada zvaná Svatý Jan podle dosud stojící kapličky sv. Jana Nepomuckého z r. 1837 (viz samostatné heslo). Její součástí bývala také hájovna a od r. 1866 mlýn poháněný parním strojem, který se předtím používal k čerpání důlních vod. Františkův syn Eduard Beyer (1829–1871) rodinný dvůr přestavěl na malý novogotický zámek dokončený v r. 1867. Po Eduardově smrti r. 1871 již těžba uhlí ve vyčerpaných ložiscích skončila a zámek sloužil jen jako letní sídlo vdovy. Později se v jeho vlastnictví vystřídaly Rudolfina Croyová v letech 1912–1923 a nakonec rodina Šebestů, které… číst dále