
Zajímavou památkou v rámci malého města jakým Příbor je, je barokní budova bývalého piaristického kláštera, koleje a gymnasia č.p. 50 na Jičínské ulici.
Klášter samotný byl založen roku 1694 olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtenštejna – Kastelkornu.
Do roku 1700 bylo postaveno hlavní jižní křídlo, mezi roky 1700 – 1712 dostavěno západní křídlo a v roce 1716 bylo dostavěno dodatečně připojené krátké východní křídlo.
Současná budova je tvořena trojkřídlým jednopatrovým objektem s valeně zaklenutým přízemím s výsečemi a českými plackami. V některých místnostech jsou klášterní klenby s velkými koutovými lunetami. Dispozice všech křídel je řešena jako příčný dvoutrakt. Zvláště cenná je štuková výzdoba a malby stropu refektáře.
Po roce 1945 se budova stala sídlem Městského muzea, které bylo v Příboře založeno již roku 1912. Součástí muzea se stal Památník Sigmunda Freuda, archiv, knihovna a Základní umělecká škola.
Bývalá klášterní budova je vyhlášena nemovitou kulturní památkou.
Budou sloužit k relaxaci a klidnému trávení volného času, též i k oddávání snoubenců. Mimo jiné je v zahradě nová kašna, altán a bylinková zahrada..
Valentina.V budově kláštera se dodnes uchovala bohatá piaristická knihovna. Za fungování řádu piaristů se v klášteře často hrávalo divadlo, inspirované životem Sokrata, Alexandra Makedonského či Julia Caesara. V roce 1768 byla podle návrhu rektora Knura vybudována patrová chodba jež spojila klášterní komplex s kostelem sv. Valentina. V roce 1875 byla chodba zbořena. Gymnasium bylo zrušeno v roce 1777, ale následně ještě obnoveno v letech 1806 až 1829 a dále v letech 1858 – 1885. V letech 1875 – 1938 v budově působil druhý český učitelský ústav na Moravě (druhý po Brně). Pro jeho potřeby byla některá křídla v 70. letech 19. století prodloužena architektem K. Karlsederem z Příbora..