Kostel vystavěný jako děkanský okolo roku 1590. K přestavbě došlo ve 2. polovině 17. století. Rokokové a barokní zařízení pochází někdy z poloviny 18. století.
Hlavní obrázek místa
Pohled od zámku
© Aleš Marek 10/2005
Nejlepší cesta ke kostelu vede směrem k zámku, který je vidět již daleko z dálnice. Sjezd na Benátky nad Jizerou je jen jeden a od Prahy je to okolo čerpací stanice PapOil, poté hned doleva směrem do centra. Projedeme „Starými Benátkami“, kde po pravé straně mineme hřbitov s Kostelem Nanebevzetí Panny Marie (dříve Kostel Panny Marie). Na křižovatce pojedeme rovně a dostaneme se na most, přetínající řeku Jizeru a za mostem se dáme doprava, prudkým kopcem stále výš. Na jeho vrcholu odbočíme vlevo a mineme zbytky městského opevnění, čímž se dostaneme na Husovo náměstí. Odbočíme vpravo a nejlépe je, když jedeme stále k zámku. Před vchodem do Zámeckého parku je relativně dobrá možnost parkování a kostel je vzdálený asi 300 metrů. Vřele doporučuji navštívit nejprve zámecký park spolu se zámkem a poté se vydat ke kostelu.
amarek, 25.10. 2005
historie

Kostel sv. Máří Magdalény Kostel byl vystavěn jako děkanský a počátky stavby se datují okolo roku 1590. Kostel stojí na bývalých hradebních zbytcích a stylizuje se do pozdní gotiky jako českobratrská modlitebna. K přestavbě došlo ve 2. polovině 17. století. Loď je plochostropá se zděnou zvlněnou kruchtou, v presbytáři válcová klenba s lunetami. Rokokové a barokní zařízení pochází někdy z poloviny 18. století. Hlavní oltář je rokokový od M. Grüma z roku 1760. Dominantu oltáře tvoří obraz sv. Máří Magdalény se sochami sv. Petra a Pavla. Kazatelna z roku 1740 je pozdně barokní s reliéfy evangelistů, sloupové boční oltáře nejspíš z roku 1750. Vlevo stojí oltář sv. Barbory a vpravo oltář svatého Františka. Dosud funkční barokní varhany byly vyrobeny v roce 1720. Zvenku jsou na zdech kostela umístěné náhrobní kameny z okolních zaniklých kostelíků a tři rokokové náhrobky. Proti kostelu stojí jednopatrová „stará…  číst dále

amarek/ Umělecké památky Čech, svazek první/, 25.10. 2005

Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB), Benátky nad Jizerou

Místa v okolí

 kaple sv. Rodiny
 Benátky nad Jizerou
 Dražice
 Horky nad Jizerou
 zvonička
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 Bon Repos
 Salačův sloup
 Hrušov
 Slivínko
 Strašnov
 Struhy
 Vorecká tvrz
 fara
 Malodvorská tvrz
 Bezno
 kostel sv. Martina
 Husův sbor
 kostel sv. Martina
 Luštěnice
 kaple sv. Václava
 Čachovice
 Stránovský viadukt
 Nový Stránov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 Sovínky
 Bratronice
 Kostelní Hlavno
 Syslov
 Krnsko
 Lysá nad Labem
 Vlkava
 Smilovice
 Pomník Karla VI.
 Malkov
 Hlavenec
 Velké Horky
 kaple sv. Jiljí
 evangelický kostel
 Velké Všelisy
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Niměřice
 Chlum
 Košátky
 kostel sv. Havla
 Rokytovec
 kaple sv. Václava
 trojiční sloup
 dům č. p. 7
 Rácov
 Neuberk
 Dobrovice
 Dobrovická muzea
 Opočno
 radnice
 Vinařice
 židovský hřbitov
 evangelický kostel
 kostel sv. Víta
 dům č. p. 107
 Mladá Boleslav
 Templ
 mariánský sloup
 Hradišť
 stará radnice
 socha sv. Prokopa
 nová radnice
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Havla
 Loučeň
 Pěčice
 sbor Jednoty bratrské
 Karmel
 kostel sv. Vojtěcha
 Přerov nad Labem
 divadlo
 Kováň
 pomník Helma
 Čelákovice
 starý hřbitov
 kostel sv. Havla
 kaple bl. Podivena
 Mydlovar
 Skalsko
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Klimenta
 kostel sv. Václava
 Rožátovský mlýn
 Toušeň
 kaple sv. Floriána
 Řepín
 Zámecký pivovar
 kostel sv. Petra
 Kolomuty
 Brandýs nad Labem
 kostel sv. Vavřince
 katovna
 synagoga
 kostel sv. Václava
 radnice
 kříž na Stínadlech
 židovský hřbitov
 Zdonín
 Stránka
 Volenovice
 Vrábí
 Ostrov u Záp
 kostel sv. Václava
 Březno
 Stránka
 zvonice
 Dřevčice
Základní informace místa
ID místa: 3532
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.10.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama