Míčovský farní kostel sv. Matouše je prvně doložen již r. 1349 jako gotická stavba. Jeho současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1880-1884. Pravidelné sobotní bohoslužby jsou zajišťovány ex currendo z farnosti Ronov nad Doubravou.
Hlavní obrázek místa
Míčov-kostel sv. Matouše
© Mikroregion Heřmanoměstecko 06/2017
Ves Míčov tvoří západní část spojené obce Míčov-Sušice, která vznikla r. 1960. Leží na vedlejší silnici jihozápadně od Heřmanova Městce. V Míčově nyní žije asi 150 obyvatel a ves s místním kostelem jsou doloženy již r. 1349. Prochází tudy zelená turistická značka z Heřmanova Městce ke zřícenině hradu Lichnice a na místním rozcestí na ní končí žlutá od Zbyslavce. Farní kostel sv. Matouše se nachází na hřbitově v centru vsi.
18.6. 2021
historie

První zmínka o vsi pochází z r. 1349, a to v souvislosti s původním gotickým kostelem a farností. Právě v té době totiž byla definována působnost nově zřízeného biskupství v Litomyšli. Kostel byl vybudován v místě, kudy procházela důležitá obchodní stezka do severovýchodních Čech. Zároveň to byla spojka mezi zemskými stezkami Trstenickou a Libickou. O důležitosti zdejšího místa svědčí i zpráva, že kněze do kostela sv. Matouše ve své době vybral sám císař Karel IV. Další zpráva o historii kostela pochází až z 19. stol. V letech 1880-1884 došlo k jeho novogotické přestavbě do současné podoby. V rámci této přestavby také postavil r. 1884 pražský varhanář Carl Schiffner (1836-1894) pro kostel nové varhany. V r. 1960 vznikla sloučením dvou sousedních malých vsí dnešní obec s názvem Míčov-Sušice, k níž byly připojeny ještě osady Jetonice, Rudov a Zbyslavec. Již asi od poloviny 20. stol.…  číst dále

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 20.8. 2021

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Míčov

Místa v okolí

 Stoupec
 Lichnice
 Licoměřice
 Berlova vápenka
 kostel sv. Václava
 Dolní pec
 Třemošnice
 Lipovec
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Kříže
 Rozpakov
 Ronov nad Doubravou
 kostel sv. Martina
 Husův sbor
 Suchotlesky
 kaple sv. Jiří
 Heřmanův Městec
 kostel sv. Martina
 synagoga
 Svojšice
 Barborka
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Seč
 Běstvina
 kostel sv. Václava
 Mrdice
 Moravany
 Vildštejn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Vavřince
 zvonice
 Oheb
 Klešice
 kaple sv. Kříže
 Semtěš
 Choltice
 Žleby
 evangelický kostel
 tyrolská zvonice
 Obora Žleby
 kamenný most
 vodní nádrž Seč I
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Víta
 Hostačov
 kostel Všech svatých
 Hoješín
 Stolany
 kostel sv. Marka
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 Úhrov
 Rabštejnek
 kříž
 Klokočov
 kostel sv. Václava
 Vilémov
 Kozojedy
 Veselá
 Červenice
 Šimkův mlýn
 Štěpánov
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Václava
 Bára
 Filipov
 Lepějovice
 zvonice
 jezuitská rezidence
 Golčův Jeníkov
 Staré Čívice
 Bratčice
 požární hláska
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Gotharda
 vodní mlýn
 Valy u Přelouče
 evangelický sbor
 kostel sv. Markéty
 kostel Panny Marie
 Kočičí hrádek
 Staré Čívice
 restaurace Monaco
 Medlešice
 Boiika
 židovský hřbitov
 kostel sv. Anny
 městské opevnění
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 kostel sv. Martina
 Tupadly
 Lipka
 zvonice
 Slatiňany
 evangelický kostel
 Zdechovice
 barokní kamenný most
 Hrádek u Nasavrk
 Žehušice
 Krchleby
 Maleč
 Žehušice
 kostel sv. Marka
 Nasavrky
 Horušice
 Hrádek u Podmok
 kostel sv. Václava
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 krematorium
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kunhuty
 Nemošice
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jiljí
 městské opevnění
 Zuberský kopec
 Zelená brána
 Pardubice
 Zámeček
 automatické mlýny
Základní informace místa
ID místa: 14516
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 20.8.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama