Výrazné kruhové tvrziště na jihozápadní straně Starých Čivic, pozůstatek tvrze nejspíš ze 14.–15. století, ačkoliv první zmínka o tvrzi je až z roku 1582. Zaniklo pravděpodobně připojením k pardubickému panství v roce 1591.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na tvrziště
© Petr Nožička, 01/2009

Staré Čívice

Samotná ves Čívice, připomínaná již roku 1294, se později dostala do držby drobné šlechty, což vytvořilo předpoklady k vybudování zemanského sídla. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 m, jeho valy dosahují výšky 4–5 m a u paty jsou široké až 12 m. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého moh být napájen zaniklý vodní příkop tvrze. Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roku 1468. Vnitřní vybavení obytných prostorů zaniklé tvrze ilustrují archeologické nálezy, objevené při výkopech na tržišti již v 19. století, kdy se zaniklé sídlo stalo – jako v mnoha podobných případech – zdrojem stavebního kamene pro obyvatele vesnice. Zajímavý je především soubor reliéfně zdobených kamnových kachlů a jejich zlomků s heraldickými i žánrovými motivy. Definitivní zánik šlechtického sídla v Čívicích pravděpodobně přineslo sloučení statku s pardubickým panstvím roku 1591 a následná ztráta rezidenční funkce.
rodo chrozit , 12.6. 2009
historie

Čívice někdy i Čijevice

Starožitná ves Čívice, blíže Pardubic ležící, dostala se záhy darováním biskupství a kostelu Olomouckému a co manství téhož kostela zastavována pod léno chudším zemanům. Takovým zástavním držitelem byl Hereš z Čivic (1395). R. 1404 držel je Frencl z Popovce, příbuzný a společník loupežného pána Vildšteinského, s bratřími svými Janem a Petrem. Později seděl tu Jan Dubánek z Duban (aneb z Čijevic 1451), jenž byl r. 1440 na sjezdu Čáslavském, ale teprv r. 1456 dne 1. prosince spečetěn mu manský list na Čívice a Žerotice Bohuši Zvolským, biskupem Olomouckým. Žil ještě1464. Vrstevník jeho Vilém Dubánek z Čivic, válečník dobrý a věrný poddaný krále Jiřího, byl podkomořím králové a zahynul r. 1468 při obléhání hradu Konopiště; čímž „králi smutek obnovili.“ Manželka jeho byla Majdaléna z Vyšehněvic. Jindřich s Duban zapsal na Čívicích věno manželce své Anně ze Sekyřic s povolením arcibiskupa Stanislava (1503), ale…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého I., 8.2. 2017

Pardubický kraj,  Pardubice  (PA), Pardubice-Staré Čívice

Místa v okolí

 Staré Čívice
 Veselá
 Krchleby
 kostel sv. Václava
 Jezbořice
 Blatník
 Lepějovice
 kostel sv. Václava
 Valy u Přelouče
 kostel sv. Vavřince
 Klešice
 Choltice
 tyrolská zvonice
 Mrdice
 zvonice
 Barborka
 radnice
 krematorium
 Štěpánov
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 Pardubice
 Zelená brána
 boží muka
 židovský hřbitov
 městské opevnění
 Medlešice
 kaple sv. Jiří
 synagoga
 automatické mlýny
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 Heřmanův Městec
 Svojšice
 Nemošice
 kostel sv. Marka
 obecná škola
 židovský hřbitov
 akvadukt na Židově
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 kostel sv. Víta
 Kozojedy
 evangelický kostel
 kaple Panny Marie
 Stolany
 evangelický kostel
 Ráby
 městské opevnění
 Chrudim
 Mydlářovský dům
 kostel sv. Vojtěcha
 Ráby
 Kunětická Hora
 Rozpakov
 Semínský akvadukt
 Topol
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 mlynářská vila
 Semín
 Bára
 kostel sv. Mikuláše
 Rabštejnek
 Rohoznice
 Malý akvadukt
 Stoupec
 Rohoznice
 Kasalice
 Žáravice
 Velký akvadukt
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Martina
 Slatiňany
 Úhřetice
 Semtěš
 fara
 evangelický kostel
 Dolní pec
 Licoměřice
 Škroupův dům
 restaurace Monaco
 požární hláska
 Vejvanovice
 Lipovec
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Klimenta
 Dobřenice
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Václava
 Lichnice
 kostel sv. Vavřince
 Nabočany
 Lukavice
 kostel sv. Vavřince
 Klamoš
 Ronov nad Doubravou
 Suchotlesky
 Kočičí hrádek
 zvonice
 kaple sv. Kříže
 Žleby
 Obora Žleby
Základní informace místa
ID místa: 7347
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.5.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama