
Obec na řece Chrudimce prvně připomínaná r. 1294 byla r. 1971 povýšena na město. Proslavil ji zámek s unikátním hippologickým muzeem a v jeho sousedství hřebčín s chovem starokladrubských vraníků.
Městem prochází silnice I/37 z Pardubic do Žďáru nad Sázavou a vychází odtud silnice II/358 do Litomyšle a České Třebové. Místní nádraží leží na trati 238 z Havlíčkova Brodu do Pardubic.
Dálkové trasy turistických značek odtud vedou do Chrudimi, k Sečské přehradě, do Heřmanova Městce nebo na vrch Spálava v Železných horách. U zámku začíná též naučná stezka Ke Kočičímu hrádku o délce 3 km.
O vzniku kostela nejsou sice žádné zprávy, ale již v roce 1297 je uváděn jako farní. Celé Slatiňany byly v roce 1469 vypáleny vojskem uherského krále Matyáše Korvína a ještě dlouho poté zůstaly opuštěné. K obnovení kostela došlo až v době baroka, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Tehdy vznikla jednolodní chrámová stavba s věží. Současná podoba kostela pochází až z konce 19. století, kdy jej přestavěl architekt František Schmoranz (1814-1902). I když Schmoranzovo dílo nacházíme převážně jen ve východních a středních Čechách, patří k významným představitelům novogotického stavebního slohu. Ve Slatiňanech strávil značnou část svého života (a je zde také pohřben), pro knížecí rod Auerspergů pracoval na nedalekém zámku Žleby i na zámku ve Slatiňanech. K přestavbě kostela sv. Martina došlo v letech 1891-1892. Podle Schmoranzových plánů byl kostel rozšířen, došlo ke zvýšení klenby a nově byla přistavěna krytá chodba, která spojovala západní křídlo zámku s panskou oratoří v kostele. Autorem hlavního oltáře i bočního oltáře sv. Josefa byl místní řezbář František Jirouš, který taktéž pracoval i na zámku pro Auerspergy. Farní kostel je přístupný jen o nedělních bohoslužbách v 10.30 hodin. Kostel i se sousední farou (č. p. 41) má památkovou ochranu od roku 1958, v bezprostřední blízkosti se nachází morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého..