Vápenný Podol-kostel
© Info Heřmanův Městec 08/2014
Vápenným Podolem prochází silnice II/341 z Heřmanova Městce do Hrbokova k silnici II/340. Lokální železniční trať z Heřmanova Městce, která zde končila, byla zrušena r. 1978. Obcí procházejí dvě turistické trasy, a to červená západovýchodním směrem od zříceniny hradu Lichnice do Chrudimi a severojižním směrem modrá z Heřmanova Městce do Seče.
První písemná zmínka o obci pochází z r. 1513. Od středověku tu byly vápencové lomy, těžba vysoce kvalitního vápence byla ukončena r. 1965. V lomech byly objeveny dvě nepřístupné krasové jeskyně.
Na jihovýchodním okraji se nacházel léčivý pramen známý již od r. 1586, po r. 1600 do 19. století byl využíván jako Lázně sv. Václava. Lázeňská budova a kaple pocházely z r. 1726, dosud je zachován empírový bývalý lázeňský dům s pamětní deskou hudebního skladatele a dirigenta Otakara Ostrčila (1879–1935). Obcí protéká severojižním směrem potok Podolka a žije tu asi 300 obyvatel.
Kostel sv. Václava se nachází v západní části obce.
Kostel sv. Václava je jednolodní stavba s předsíní na západní straně a s věží nad hlavním průčelím. Nad hlavním oltářem je obraz sv. ...Václava na koni s vévodskou korouhví namalovaný akad. malířem Františkem Müllerem z Chrudimi. Nad ním je socha Ježíše Krista. Po stranách oltáře jsou sochy dvou andělů, zemských patronů sv. Cyrila a Metoděje a dále sv. Vojtěcha a Prokopa. Po stranách lodě jsou boční oltáře Panny Marie a sv. Ludmily se sochou světice z r. 1894. Sochu zhotovila stejně jako sochu sv. Jana Nepomuckého u jižní stěny řezbářská firma Krejčík z Prahy. Na severní stěně je významný barokní obraz Klanění Tří králů od Jana Ongherse, žáka školy Brandlovy..
Na místě dnešního kostela stála původně kaple zasvěcená sv. Václavu, která byla postavena r. 1726 za panování hraběte Johanna Josepha Sporcka. ...Důvodem byl zvýšený lázeňský ruch. Protože u pramene stávala socha sv. Václava, podle níž se také nazýval Svatováclavský, bylo samozřejmé, že stejné patrocinium bude mít i kaple, v níž se konaly pravidelné bohoslužby. Hrabě k ní dosadil také poustevníka, který měl za povinnost se o ni starat. Císař Josef II. sice všechny poustevny zrušil, ale ve Vápenném Podole byla r. 1785 zřízena lokálie s vlastním kaplanem. V r. 1788 začala na místě kaple stavba kostela, dostavěn byl r. 1790 a téhož roku zanikla kaple. Věž byla dostavěna až r. 1796. Do ní byly přeneseny dva zvony z Hrbokova, oba však musely být v 19. stol. přelity. Ve 20. stol. byly ale oba zrekvírovány pro válečné účely za světových válek. V r. 1874 přibyly na věž kostela věžní hodiny. V r. 1892 byly postaveny současné varhany pražským varhanářem Emanuelem Štěpánem Petrem (1853-1930), které nahradily starší nástroj zhotovený před r. 1853 Karlem Josefem Trnkou. Pro místní lokálii dal r. 1802 baron Filip Karel z Greiffenklau postavit přízemní faru, na farnost však byla lokálie povýšena až r. 1858. Fara byla několikrát upravována a r. 1899 zvýšena o patro. V červnu 2008 se nad obcí přehnalo tornádo, které pohnulo kostelní věží a strhlo část střechy. Škody byly na jaře 2009 opraveny. Od r. 2011 je kostel filiálním ve farnosti při děkanství v Heřmanově Městci, k níž byla místní farnost připojena. Konají se v něm pravidelné sobotní bohoslužby..
|
Přihlášení |
