Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.
Od jihovýchodu
Východní křídlo poplužního dvora, které v sobě nese zbytky předpokládané tvrze
Obec Veselá se nachází jižně od Rokycan. Vyjedeme z Rokycan směrem na Mirošov a na konci Rokycan odbočíme na Veselou. Po této místní komunikaci vede i cyklotrasa č. 2155. Po vjezdu do obce při nejbližší větší křižovatce uvidíme po pravé straně bývalý poplužní dvůr ze 16. stol. Právě snad jeho křídla při silnici obsahuje torzo renesanční věžovité tvrze. Při jižním okraji dvora je dnes mokřad, podle katastrální mapy z roku 1838 zde býval rybník.
L.P., 3.3. 2007
popis
Torzo renesančního objektu, věžovité tvrze, je kladeno do východního křídla poplužního dvora. Dnes patrové stavení kryté polovalbovou střechou obsahuje prostor původně zaklenutý valeně s dvěma dvojicemi trojbokých výsečí považovaný za pozůstatek věžovité tvrze, kdy po ubourání horních pater byla přízemní část zavzata do zdiva dnešního mladšího objektu.
Ves Veselá byla v 1. polovině 14. stol. majetkem bratrů Drslava z Nezbavětic a Habarta z Nevida. Ti ji roku 1352 darovali Dominikánskému klášteru v Plzni, kde byl jejich bratr Amcha převorem. Již v roce 1379 však patřila Amchovi z Veselé a Čáslavům. O původním středověkém sídle majitelů Veselé není nic známo. V 16. stol. ves Veselou vlastnili Řesanští z Kadova. Do této doby je také kladen vznik poplužního dvora zaujímající rozsáhlý prostor na vyvýšenině nad mokřadovou loukou či rybníkem. Řesanští z Kadova ve vsi sídlili až do počátku 17. stol., poté byla ves postupně sloučena se šťáhlavským panstvím.