Po původním předpokládaném sídle ve Veselé se nedochovali žádné jednoznačné stopy. Stalo se patrně součástí poplužního dvora v jehož východním a dnes již přestavěném křídle jsou pozůstatky považované za zbytky renesanční věžovité tvrze.
Hlavní obrázek místa
Od jihovýchodu
Východní křídlo poplužního dvora, které v sobě nese zbytky předpokládané tvrze
© Luděk Pitter 03/2006
Obec Veselá se nachází jižně od Rokycan. Vyjedeme z Rokycan směrem na Mirošov a na konci Rokycan odbočíme na Veselou. Po této místní komunikaci vede i cyklotrasa č. 2155. Po vjezdu do obce při nejbližší větší křižovatce uvidíme po pravé straně bývalý poplužní dvůr ze 16. stol. Právě snad jeho křídla při silnici obsahuje torzo renesanční věžovité tvrze. Při jižním okraji dvora je dnes mokřad, podle katastrální mapy z roku 1838 zde býval rybník.
L.P., 3.3. 2007
popis

Torzo renesančního objektu, věžovité tvrze, je kladeno do východního křídla poplužního dvora. Dnes patrové stavení kryté polovalbovou střechou obsahuje prostor původně zaklenutý valeně s dvěma dvojicemi trojbokých výsečí považovaný za pozůstatek věžovité tvrze, kdy po ubourání horních pater byla přízemní část zavzata do zdiva dnešního mladšího objektu.

L.P. (Kolektiv autorů: Encyklopedie českých tvrzí, 3. díl, [S-Z], Argo, 2005), 3.3. 2007

historie

Ves Veselá byla v 1. polovině 14. stol. majetkem bratrů Drslava z Nezbavětic a Habarta z Nevida. Ti ji roku 1352 darovali Dominikánskému klášteru v Plzni, kde byl jejich bratr Amcha převorem. Již v roce 1379 však patřila Amchovi z Veselé a Čáslavům. O původním středověkém sídle majitelů Veselé není nic známo. V 16. stol. ves Veselou vlastnili Řesanští z Kadova. Do této doby je také kladen vznik poplužního dvora zaujímající rozsáhlý prostor na vyvýšenině nad mokřadovou loukou či rybníkem. Řesanští z Kadova ve vsi sídlili až do počátku 17. stol., poté byla ves postupně sloučena se šťáhlavským panstvím.

L.P. (Kolektiv autorů: Encyklopedie českých tvrzí, 3. díl, [S-Z], Argo, 2005), 3.3. 2007

Půdorys místa

Půdorys přízemí, Veselá (Rokycany), přízemí východního křídla poplužního dvora s torzem renesanční tvrze. Zaměření J. Anderle, kresba J. Úlovec.
Kolektiv autorů: Encyklopedie českých tvrzí, 3. díl, [S-Z], Argo, 2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Rokycany  (RO), Veselá

Místa v okolí

 Kotel
 Mydlná
 Javor
 kostel sv. Josefa
 Mirošov
 Neslívy
 Lopata
 Fitzova vila
 Dvorec
 kaple
 kašna
 radnice
 mariánský sloup
 kašna
 masné krámy
 děkanství
 městské opevnění
 Rokycany
 Labšovský mlýn
 Muchkovský mlýn
 křížová cesta
 Černá mohyla
 Kozel
 židovský hřbitov
 Švédský most
 Homberk
 vodní hamr
 Klabava
 kostel sv. Vojtěcha
 Šťáhlavy
 kostel sv. Václava
 Nezvěstice
 židovský hřbitov
 Kamýk
 Drštka
 Šťastná věž
 Žákava
 pivovar
 děkanství
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Zábrodský mlýn
 Osek u Rokycan
 kostel sv. Vavřince
 Spálené Poříčí
 kostel sv. Mikuláše
 Stará Plzeň
 kostel sv. Petra
 Těnovice
 Pouskův mlýn
 Vimberk
 Pokonice
 Kokotsko
 Radyně
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Mikuláše
 Vlčtejn
 Džbánek
 Bušovice
 Červený Hrádek
 Březina
 kostel sv. Vavřince
 Mítov
 Strašice
 Březina
 židovský hřbitov
 synagoga
 kaple se zvoničkou
 Chlukov
 Hradiště
 Tři Trubky
 Spálený mlýn
 židovský hřbitov
 Nebílovy
 Chlum u Plzně
 synagoga
 Štěnovice
 Dolanský Mlýn
 Věžka
 kostel sv. Štěpána
 Netunice
 Radeč
 kostel sv. Jiří
 Na Skále
 Čertův mlýn
 Hluboká
 Hengst
 Kožich
 Řenče
 Třemšín
 Třemšín
Kontaktní informace
Veselá čp. 16
337 01 Rokycany

Vlastník:
Aleš Beran
Kocanda 44
338 42 Kamenný Újezd
Tel: +420 371 783 364
http://www.beranvelkoobchod.cz/
info@beranvelkoobchod.cz
Základní informace místa
ID místa: 5055
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 3.3.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama