
Přibyslavice jsou malá, ale starobylá ves, doložená již r. 1226. Nyní je místní částí obce Vlkaneč a žije tu jen asi 70 obyvatel. Ves leží mimo železniční síť na vedlejší silnici asi 11 km jižně od Čáslavi. Kostel sv. Václava je situován uprostřed zástavby nad návesním rybníkem. Obklopuje ho hřbitov, vymezený ohradní zdí s bránou situovanou v západní části areálu. Je to středověká sakrální stavba, náležející do skupiny staveb drobovické komendy řádu německých rytířů. V současnosti je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žleby.
Vnitřek je plochostropý. Dochoval se hlavní oltář z konce 18. století a renesanční kazatelna. Ostatní zařízení pochází vesměs z konce 19. století. Varhany pro kostel postavil r. 1870 Antonín Mölzer (1839-1916), varhanář činný v Kutné Hoře..
Podle charakteru masivního zdiva však jeho původ může být ještě starší z doby po polovině 13. století. Z hlediska historie je zajímavé, že r. 1242 postoupil Jan z Přibyslavic ves drobovické komendě Řádu německých rytířů. Vznik zdejšího kostela tedy zřejmě s tímto řádem souvisel. Dále kostel prodělal drobnou renesanční či raně barokní úpravu. Kolem r. 1800 byla přistavěna věž před západní průčelí lodi. Podstatná úprava proběhla r. 1825, kdy byla stržena klenba presbytáře a jeho prostor nově zastropován plochým stropem s omítaným podhledem. Tehdy byl vítězný oblouk upraven do tvaru stlačeného oblouku. Ze stejné doby pochází i západní kruchta na sloupcích z přibyslavické žuly. Okna byla do současné podoby rozšířena v r. 1825, ale mohla být změněna i dříve. Také vznik krovu lodi a presbytáře může být z 1. poloviny 19. století nebo ještě z předešlé stavební etapy. Kostel sv. Václava je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek. V současnosti je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Žleby, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají..