Slatiňany

Dřevěná tvrz lehla několikrát popelem. V roce 1575 koupil majetek písař menších desk zemských Bohuslav Mazanec z Frymburka.Bohatý pražský měšťan obdržel za císařské služby od krále Ferdinanda v roce 1556 vladycký list a v roce 1561 byl povýšen do stavu rytířského. Stará slatiňanská tvrz byla císařskému úředníku těsná a proto si pozval stavitele císaře Rudolfa II. Ulrica Aostalise de Sala, aby mu v místech původní tvrze vystavěl moderní renesanční zámek. Po Mazancově smrti v roce 1589 pokračovala ve stavbě jeho druhá manželka Alena Škopková, poručnice jeho nezletilých dětí. Starší syn Jan Mazanec z Frymburka prodal celé zboží v roce 1594 Zikmundu Karlíkovi z Nežetic, který zámeckou budovu dokončil a výrazně rozšířil hospodářskou. Jeho syn Jiří Karlík z Nežetic byl společensky aktivní na počátku 17. století a po bitvě na Bílé Hoře okamžitě ujel ze země. Jeho majetek byl konfiskován a vlastníci se opět začali rychle střídat. V roce 1732 koupil Slatiňany Josef František, hrabě ze Schönfeldu, který nechal zámek barokově upravit. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se provdala za Jana Adama Auersperga a v držení tohoto knížecího rodu zůstal zámek až do 2. světové války. Auerspergové také prováděli v 19. století stavební úpravy, například v roce 1857 stavbu nového křídla a v roce 1864 schodišťové věže u vjezdu do zámku a další přestavby do podoby, ve které je zámek dnes. V roce 1942 přešlo panství testamentárně na synovce posledního zdejšího Auersperga - dr. Josefa Karla Trauttmansdorffa a v roce 1945 dekretem č.12 presidenta dr. Eduarda Beneše do majetku státu. V zámku bylo zřízeno v letech 1950-1952 hippologické muzeum podle plánů prof. Františka Bílka. Ve více než dvaceti místnostech se návštěvník seznamuje s užitečností koní a jeho historickým vývojem..