© Prudký Martin, 03/2008
Kostel stojí na táhlé výšině v ulici Pod Všemi svatými, severně od historického centra Plzně. Je dobře přístupný autem.
Kostel je jednolodní stavba s předsíní na jihu, vstupní portál je gotický, klenba a věstavěná zděná kruchta z roku 1590. Presbytář – užší než loď – je ukončen polygonálně se sakristií na severu, na jižní straně interiréru se sedile. Presbytář byl sklenut v 1. polovině 16. ...století. Zachovala se zde nástěnná figurální malba z 2. poloviny 16. století. Vybavení kostela je převážně renesanční (oltářní mensy, kazatelna, náhrobníky) a barokní (oltářní obrazy, sochy). Gotický reliéf Oplakávání Krista z počátku 15. století je v Západočeském muzeu v Plzni..
Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. ...18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován. Je obklopen hřbitovem, branka byla upravena v roce 1813..
Kostel jako součást sídlištního komplexuRožmberský, z jehož studie čerpám, tak soudí podle rozboru jména ulice Pod Záhorskem (východně od kostela), neboť koncovka -sko je v češtině často připojována ke jménům zaniklých vesnic. Dokazují to i dvě písemné zmínky, první z roku 1381, kdy je kostel nazýván ,, v Záhorsku,, a druhý dokládá placení úroku z Malic a Záhorska roku 1418. Dokonce ještě roku 1671 byly dány odpustky kostelu Všech svatých v ,,Záhořci,, u Plzně. Jak již bylo řečeno, kostel byl románský a je starší než samotná Plzeň. Ta byla založena roku 1295 a ještě než byl postaven městský svatostánek sv. Bartoloměje, byl novými měšťany využíván k bohoslužbám, ke křtům i bohoslužbám. Teprve roku 1322 přestal být kostelem farním a sloužil jako filiální. Výše uvedený badatel se domnívá, že náš kostel tvořil spolu se zbytkem vsi Malice a Kunčiným hrádkem sídlištní komplex, založený v průběhu první poloviny 13. století, jenž patrně odúmrtí (tj. smrtí majitele bez dědice) přešel na panovníka, který jej převedl k městu. Tehdy se tomu říkalo, že byl připojen k městskému šosu. Někdy se také hovoří o šosovních vsích, nebo také o vsích trpících s městem. Nebyly přímými předměstími, ale obvykle ležely ve vzdálenosti do jedné míle (zhruba 11 km) od města. Sídliště později zaniklo, ves Záhoří ještě před založením Plzně, hrádek byl buď opuštěn či podlehl vojenské akci, ale kostel zůstal dodnes..
|
Přihlášení |
