Suchotlesky

Na západě protíná příkop lesní cesta. Přilehlý Knežický potok na severovýchodě přepažovaly dvě nízké hráze malých rybníků, které mohly sloužit jako opevnění tvrze..

Z toho je zřejmé, že Suchotlesky vznikly na panství vilémovského kláštera ještě v době předhusitské. V r. 1615 při dělení rodového majetku Robmhápů připadly Suchotlesky, které v r. 1577 získal Albrech Robmháp od krále Rudolfa II. do dědičkého vlastnictví, s dalšími třemi vesnicemi Albrechtovu vnukovi Albrechtovi, který zde postavil tvrz. Ta je poprvé doložena v r. 1627, když Albrecht Robmháp, který nechtěl přestoupit ke katolické církvi, prodával před vystěhováním ze země Suchotlesky Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy, majiteli Ledče nad Sázavou. Po konfiskaci trčkovských statků v r. 1636 postoupil císař Ferdinand II. Suchotlesky Anně Kylmanové z Kylmanseku jako náhradu za žold, který dlužil jejímu muži císařskému plukovníkovi Gotthardovi ze Schaftenbergu. Anna prodala v r. 1638 tvrz, dvůr a ves Suchotlesky s dalšími třemi vesnicemi Františku Chiesovi, který je spojil s Ronovem nad Doubravou. Záhy po tomto roce tvrz a ves zpustly. Příčinou jejich zániku byl asi vpád švédského vojska do okolí Lichnice na podzim 1646. V r. 1664 je zde zmiňován již jen dvůr. Poslední zpráva o dvoře je z r. 1727, potom veškeré zprávy o Suchotleskách mizí. V místech zaniklé tvrze byla později zřízena bažantnice. Zaniklá ves s dvorem a tvrzí stávala mezi dnešními obcemi Ronovem nad Doubravou a Biskupicemi. Z tvrze se zachovalo na nepravidelném pahorku v severovýchodní části bažantnice tvrziště, které je na severu a jihu chráněno příkopy. Tyto příkopy spojovaly tok Doubravy s potůčkem, který ohraničoval tvrziště na západní straně..