
Uhelná Příbram leží asi 10 km severozápadně od města Chotěboř a její název je odvozen od výroby dřevěného uhlí pro stříbrné doly v Kutné Hoře.
Kostel stojí na severním okraji obce pod Strážným vrchem. Tvoří výraznou dominantu obce a je viditelný z mnoha míst v okolí.
Nedaleko na Strážném vrchu (511 m n. m.) je rozhledové místo. Za pěkného počasí je vidět Kolín, Kutná Hora s vrcholy Kaňk a Vysoká, Čáslav, Golčův Jeníkov, Vilémov, Železné hory a Chotěbořsko, výjimečně též Krkonoše.
Obcí prochází silnice od Třemošnice k Habrům, po které vede cyklotrasa č. 4153 Třemošnice - Běstvina - Borek - Uhelná Příbram - Jilem - Havlíčkův Brod - Štoky. Do obce se dále dostanete po silnicích od Chotěboře, Vilémova a Jeřišna.
Zachovala se část gotické přestavby kostela, datované do 3. čtvrtiny 14. století. (Že šlo o přestavbu, je evidentní z toho, že už ve 13. století je zde doložen farní kostel.) Z původního kostela se zatím nepodařilo prokázat žádný stavební zbytek. Stavební průzkum provedený v roce 2005 v souvislosti s opravami interiéru kostela prokázal, že z této etapy stavby je zachováno obvodové zdivo lodi a presbytáře, větší část klenby presbytáře, části vítězného oblouku a štít nad ním. Rovněž bylo konstatováno, že gotické zdivo lodi se mírně liší od zdiva presbytáře, aniž by z toho bylo možno prokázat (ale ani vyloučit), že toto zdivo lodi pochází z původní stavby. Tímto průzkumem byla především vyvrácena domněnka, že gotický kostel, jehož pozůstatky se zachovaly, byl tvořen pouze nynějším presbytářem. K této domněnce přispívala skutečnost, že podlaha stávajícího kněžiště nebyla v jedné úrovni. V místech, kde končí ostění vchodu do sakristie, se o stupínek zvyšovala. Až tam se také nacházela mřížka ke svatému přijímání. Vedlo to k domněnce, že ta nižší část kněžiště byla původně kostelní lodí, ale zřejmě šlo o chór. Bohužel při opravách vnitřku kostela v r. 1974 byla nižší část kněžiště zvýšena do úrovně vyšší části. Průzkum ukázal, že gotická loď kostela měla přibližně rozlohu lodi nynější. Šlo tedy v dané době o skutečně velký vesnický kostel. Samo kněžiště je viděno měřítky vesnického kostela honosné. Svědčí to o tom, že šlo o bohatou lokalitu, a zřejmě je stavebně odrazem úzkého spojení s Kutnou Horou. (Při průzkumu byly lokalizovány někdejší dveře v severní zdi kněžiště ve vzdálenosti cca 129–310 cm od vítězného oblouku na severní straně.)
Jaký rozměr a jakou podobu měla původní svatyně, není vůbec známo. Přestavba mohla spočívat i v tom, že původní svatyně byla zcela odstraněna..