
Zámek byl velká obdélná patrová budova, jejíž střední převýšenou část zakončovala mansardová střecha, dvě boční křídla byla kryta střechou valbovou. Západní část budovy měla tři osy oken, východní část dvě osy oken. Hlavní vstup do budovy s kamenným portálem byl mimo střední osu rizalitu krytého mansardovou střechou. Část starší tvrze tvořila přístavek ve východní části, jehož patro bylo vysunuto na krakorcích. V budově zámku se po ní dochovalo několik prostor v přízemí s křížovými a valenými klenbami.
Za Račínů pravděpodobně už v 15. století vzniká nová tvrz nad severním okrajem vsi. Jako sídlo sloužila do roku 1623, kdy bylo panství za účast ve stavovském povstání zabaveno a prodáno. Tvrz dále sloužila k hospodářským účelům. Vilém z Vřesovic nedrží panství dlouho a v roce 1625 je připojeno k lauenburskému panství v Toužimi. Po roce 1788 nechává markraběnka bádenská Marie Alžběta Eleonora přestavět tvrz na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejích četných sídel. Zámek sloužil po roce 1945 především k bytovým účelům a nebyl řádně udržován. Jeho totální zkázu završil požár koncem sedmdesátých let a následná demolice před rokem 1984. Dnes se zde nalézá pouze několik zbytků zdí a zasypaný sklep..