© Milan Caha 08/2008
Původní budova fary byla postavena kolem r. 1566 (dochován sklep s valenou klenbou). R. 1652 byla fara přestavěna. R. 1727 byla na jejím místě vybudována barokní budova děkanství. Působili zde význ. osvícenští kněží. R. 1956 byla budova opravena. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
Jednopatrová budova děkanství má obdélný půdorys hloubkově orientovaný do náměstí. Čtyřosé průčelí do náměstí je zdobeno štukovým oválným rámem s freskou Panny Marie mezi andílky. V přízemí jsou místnosti s valenou klenbou, schodiště do prvního poschodí má na podestě křížovou klenbu. V prvním poschodí mají místnosti štukové barokní stropy.
Milan Caha (zdroj: Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech K/O, Academia, Praha 1978), 2.1. 2009
historie
Farní budova byla postavena v sousedství radnice kolem roku 1566 (Starší fara stávala údajně na zámeckém kopci, na místě bývalého domu čp. 78). Z původní stavby se zachoval dlouhý a úzký sklep vyzděný lomovým kamenem, zaklenutý valenou klenbou. Fara byla roku 1652 zásadně přestavěna. Roku 1727 pak byla na místě starší stavby vybudována dnešní barokní budova. V budově děkanství působili významní osvícenští kněží: Josef Regner zvaný P. Pavlovický (vystupuje v Jiráskově románu „U nás“) zde působil jako kaplan v letech 1817 – 1829 a jako děkan v letech 1845 – 1852. Je pohřben na náchodském staroměstském hřbitově. V letech 1820 – 1832 zde byl kaplanem Josef Myslimír Ludvík, autor knihy „Památky hradu, města a panství Náchoda i vlastníkův jeho“. Budova děkanství byla opravena roku 1956. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.
Milan Caha (zdroj: Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2., Academia Praha 1978); E.H. podle http://monumnet.npu.cz; K. Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4., Libri 2000, 2.1. 2009
