Frumštejn

Cesta šla od blízkých Hunčic nahoru a vedla na odstavec, na němž bezpochyby nějaká hospodářská stavení stávala. U rohu hradiště, který je k severovýchodu obrácen, byl val rozšířen a tu býval srub. Sem se cesta zatočila náhle a pak šla na náspu po severní straně hradiště až proti jeho prostředku, kdež bývala brána. Nynější vchod jest na straně východní, kdež byl příkop zasypán, aby se na hradiště jezditi mohlo. Že bylo hradiště zavřeno hradbami na všech čtyřech stranách, posud lze znáti a samo sebou se rozumí. Uprostřed jsou dvě okrouhlé prohlubně, jedna od studně, druhá od věže. Lid říká hradišti Rabenštein, ale pravé jeho jméno po založení bývalo Fromenstein, z čehož Češi udělali Frumštein. Páni z Frumšteina, tak jako blízcí Nekmířští a Vrtbovští, byli z rodu Hroznatovcův, užívajíce někdy štítu pošikem polovičného, někdy prastarého erbu tří jeleních rohův. Založili, tuším, také hrad kdysi na počátku 14. století, což z toho viděti, že se v žádné starší památce nepřipomíná. Neb nejstarší námznámý předek rodu toho byl Ješek z Frumšteina, jenž svědčil v l. 1358–1362 v rozličných pamětech. Synem Ješkovým byl snad Břeněk z Frumšteina, r. 1379 držitel vsi Hunčic, jenž svědčí r. 1402 v nadání kláštera Plzenského. Na zboží Frumšteinském zapsal 5 kop platu ročního věnného (sestře své ?) Markétě, manželce Sezemově z Pušperka, jež manžela svého přečkavši před r. 1418 zemřela. Zemřel kdysi v husitských válkách zůstaviv po sobě vdovu Kateřinu a mimo tři syny také dcery. Markéta z Frumšteina, tuším jedna z dcer, dána byla za Zdeňka Kolvína z Ronšperka a obdržela r. 1434 s manželem svým zápis na Touškov. Jedna dcera Kateřina zůstala, tuším, na svobodě, a aby došla zaopatření, zapsala jí máti její Kateřina 100 k. věna svého na Hunčicích tak, aby po smrti její dědili bratří její Břeněk a Jetřich. Ze tří bratří připomínají se poprvé r. 1432 Jan a Jetřich, bratří z Frumšteina, seděním tudíž co svědkové v jistém listu, Jetřich se připomíná také r. 1436 co rukojmě příměří mezi bratřími z Gutšteina a Oldřichem z Rosenberka, r. 1437 v dobré vůli na Touškov, jehož část držela sestra jeho Markéta. Poněvadž bratří ti oba drželi mimo Frumštein také zboží Týnecké u Plané, rozdělili se potom tak, že Jan zůstal na Týnci a Jetřich s bratrem Břeňkem (jenž se jen jednou r. 1440 připomíná) na Frumšteině. Jan dočkal se ještě r. 1469, věrně stoje při straně katolické a zůstavil zboží své synu Jetřichovi, od něhož se Týnec dostal pánům ze Žíberka; větev tato rodu Frumšteinského tedy zúplna vyhynula; ale i na Frumšteině původní rod záhy zanikl. Jetřich, jenž se r. 1444 v Čechách zdržoval, vypravil se r. 1445 doUher, kdež bojoval pod Janem Jiskrou z Brandýsa. Když r. 1456 nahoře dotčených 100 kop po smrti panny Kateřiny z Frumšteina co odúmrť královská provoláno bylo, tomu Dobrohost z Ronšperka a Markéta svrchupsaná odpírali, protože se to týkalo vsi Hunčic příslušné k našemu hradu. Kdo v dobách následujících na Frumšteině seděl, není nám známo, snad to byl svrchupsaný Dobrohost, jenž patřil ke straně katolické. Nicméně když byl r. 1467 na celé Čechy interdikt položena mnozí kněží katoličtí sami neuposlechli hlasu duchovních představených svých, rušen interdikt také na Frumšteině jako i jiných okolních hradech a tvrzích. Co přívrženec jednoty katolické byl držitel hradu od strany královské válkou stíhán a Frumštein dobyt; strana katolická zmocnila se sice hradu toho opět, ale pravým držitelům jej nevrátila. Možná dosti, že by hrad při tomto obležení vypálen a pobořen tak, že nikdy již nepovstal. Několik let potom dostal se hrad v držení pánův z Gutšteina, kteří jej k panství Všerubskému připojili. Asi r. 1520 prodal Jan z Gutšteina panství Všerubské a s ním "zámek pustý Frusstein" s dvojím poplužím a vsi celé Hunčice, Radimovice a Kuňovice Petrovi Kokořovci z Kokořova, Petr však si jen větší část Všerubska podržel a prodal potom hrad pustý Frumštein, dvůr a ves Hunčice s příslušenstvím Hynkovi ze Šontalu za 905 k. gr. Č. Hradiště, kteréž se později přidělilo ke zboží Hunčickému, s tímto se dostalo držitelům panství Líšťanského.

Nejasnosti o tom jsou i v literatuře, zaměňující Frumštejn za hrad Všeruby či kladoucí jeho původní místo ke dvoru Dohalicím u Radimovic. Správnost nynější lokalizace dosvědčuje však i zápis desk zemských z r. 1690, hovořící o novém velkém rybníku u hradu; zbytky hráze rybníka jsou dodnes patrné severozápadně od hradiště. Rovněž mezi obyvatelstvem se udržuje povědomí o jeho někdejší existenci, a to i s pověstí o podzemní chodbě, spojující hunčický zámek s hradem, či o loupeživých rytířích v této krajině. Původní majitelé hradu, nesoucí též jeho jméno, pocházeli z Hroznatova rodu a užívali i stejného erbu, někdy šikmo půleného. Jejich prapředky, společnými s Gutštejny, snad byli Jetřich z Krašovic (1232–1252) a jeho syn Jetřich (1263 až 1313), ale o nich ani o založení hradu, jež je možno klást asi do první poloviny 14. století, nemáme bližší zprávy. Jako první se v pramenech objevuje teprve Ješek (Jan) z Frumštejna, vystupující v l. 1358–1362 několikrát jako svědek. Jeho synem byl pravděpodobně Břeněk z Frumštejna, který vlastnil r. 1379 nedaleké Hunčice; drobné zprávy o něm i o dalších členech rodiny pokračují až do počátku 15. století či snad až do válek husitských. Ze tří Břeňkových synů byl Jetřich r. 1436 rukojmím příměří mezi bratry z Gutštejna a Oldřichem z Rožmberka. R. 1445 se vypravil do Uher, kde bojoval pod Janem Jiskrou z Brandýsa. Žil ještě r. 1447. Jeho bratr Jan, sídlící na Týnci u Plané, věrný katolík, žil ještě r. 1470, ale pak známe (nejpozději do r. 1485) již jen jeho syna Jetricha a také třetí z bratrů, Břeněk, mizí po r. 1440 z pramenů. Nevíme tedy, kdo seděl na Frumštejně v pohnutém období konce 60. let 15. století. Snad to byl syn Břeňkovy dcery Markéty, Dobrohost z Ronšperka. Na Frumštejně sice nebyl jako na mnoha jiných místech dodržen papežský interdikt uvalený na celé Čechy r. 1467, ale majitel hradu byl jinak horlivým přívržencem katolické strany. Proto byl hrad nejprve dobyt královými vojsky, avšak krátce nato znovu katolíky, kteří Frumštejn původnímu držiteli už nevrátili. Pravděpodobně při těchto bojových akcích byl Frumštejn tak těžce poškozen, že se již nepodařilo jej znovu vybudovat. Hrad se posléze neznámo jak stal majetkem Jana z Gutštejna jako součást všerubského panství. Spolu s ním jej pak r. 1520 koupil Petr Kokořovec z Kokořova, přičemž byl označen jako pustý. Od Petra Kokořovce koupil pustý Frumštejn s Hunčicemi Hynek ze Šontálu a hrad pak zůstal natrvalo příslušenstvím této sousední vesnice. Hrad, soudě podle jeho polohy, nebyl zvlášť dobře chráněn ani opevněn. Na severu byl přístupný téměř z roviny, od níž byl oddělen příkopem a náspem. Z této strany byl k němu také přístup po cestě z Hunčic, která vedla vzhůru k severovýchodnímu rohu čtverhranného hradiště. Zde prý stával srub a cesta pak zahýbala po náspu až doprostřed severní stěny, kde byla brána. Hradiště mělo hradby a 3–4 m široké, dobře patrné příkopy na všech čtyřech stranách (východní příkop byl později zčásti zasypán jako vjezd do areálu). Uvnitř hradiště, širokého asi 33 m a dlouhého 44 m, jsou znatelné prohlubně, z nichž dvě jsou snad pozůstatky studny a věže..