Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.
Na mírné vyvýšenině nad řekou Olšavou se první křesťanští misionáři pravděpodobně usadili již na začátku 9. století. S vysokou pravděpodobností pocházeli ze Salzburku a italské Aquileje. Ti zde za pomoci místního vládce vybudovali zděný kostel, jeden z prvních na Moravě. Největšího rozmachu Sady pravděpodobně zaznamenaly po návratu arcibiskupa Metoděje z bavorského zajetí. Ten si, podle všeho, Sady zvolil jako své sídlo. Spolu s ním zde sídlila relativně velká skupina byzantských i místních kleriků. V té době zde fungovala i církevní škola, doložená nálezy kostěných a kovových stylů (pisátek používaných na rytí do voskových tabulek). Církevní sídlo zde zaniklo na konci 9. století, po zániku Velké Moravy, kostel byl ale v 10. století obnoven a plnil funkci pohřební kaple do 13. století, kdy zanikl definitivně. Komplex se skládal z kostela, původně na půdorysu kříže, později doplněného o četné přístavby. Kolem kostela byla řada dalších staveb sakrálních, hospodářských i obytných. Největší z nich byla dřevěná hala dlouhá 36 m. V areálu objevil archeologický výzkum, který zde probíhal od 50. let 20. století, řadu hrobů. Spekuluje se, že některé z nich by mohly patřit knížeti Svatoplukovi a arcibiskupu Metodějovi.
© Milan Caha (Zdroj: Foltýn D.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha 2005), 29.6. 2013
Církevní areál Sady byl téměř jistě součástí jednoho z hlavních mocenských center Velké Moravy.
Luděk Vláčil, 5.10. 2019
