církevní areál Sady

Na mírné vyvýšenině nad řekou Olšavou se první křesťanští misionáři pravděpodobně usadili již na začátku 9. století. S vysokou pravděpodobností pocházeli ze Salzburku a italské Aquileje. Ti zde za pomoci místního vládce vybudovali zděný kostel, jeden z prvních na Moravě. Největšího rozmachu Sady pravděpodobně zaznamenaly po návratu arcibiskupa Metoděje z bavorského zajetí. Ten si, podle všeho, Sady zvolil jako své sídlo. Spolu s ním zde sídlila relativně velká skupina byzantských i místních kleriků. V té době zde fungovala i církevní škola, doložená nálezy kostěných a kovových stylů (pisátek používaných na rytí do voskových tabulek). Církevní sídlo zde zaniklo na konci 9. století, po zániku Velké Moravy, kostel byl ale v 10. století obnoven a plnil funkci pohřební kaple do 13. století, kdy zanikl definitivně. Komplex se skládal z kostela, původně na půdorysu kříže, později doplněného o četné přístavby. Kolem kostela byla řada dalších staveb sakrálních, hospodářských i obytných. Největší z nich byla dřevěná hala dlouhá 36 m. V areálu objevil archeologický výzkum, který zde probíhal od 50. let 20. století, řadu hrobů. Spekuluje se, že některé z nich by mohly patřit knížeti Svatoplukovi a arcibiskupu Metodějovi.