
Hřbitovní kostel sv. Markéty je jednoduchá kamenná stavba s čtvercovým presbytářem a obdélnou lodí. Čtverhraná věž stojící na východní straně kostela je zakončena jehlancovitou střechou. Severní zeď kostela zdobí gotický portál, který se jediný dochoval z původního kostela. V interiéru kostela řada náhrobních kamenů majitelů jeníkovského panství z 16. a 17. století.
Kostel sv. Markéty je nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě. Přesné datum jeho založení není známo, lze předpokládat, že stavba byla ranně gotická z konce 13. století. První písemné doklady o jeho existenci pocházejí až z počátku 14. století. Od počátku husitského hnutí až do roku 1627 patřil kostel utrakvistům. Roku 1650 byla při kostele zřízena fara, ale duchovní správu většinou vykonávali kněží z Vilémovské farnosti a jezuité z místní rezidence. Roku 1783 zde bylo dokonce zřízeno děkanství. Centrum náboženského dění v Golčově Jeníkově se však začíná přesouvat do centra města, do kaple sv. Františka z Assisi, kam byl po zrušení jezuitského řádu přesunut i farní úřad. A tak roku 1800 je kostel sv. Markéty uváděn jako zpustlý. Tento původní kostel je pak roku 1821 při rozšiřování hřbitova zbourán a postaven kostel nový, roku 1905 rekonstruovaný. Další jeho opravy proběhly v letech 1965 – 1966 a naposledy 1995 –… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let