Licoměřice - kostel se zvonicí
© TIC Seč 04/2015
Starobylá ves Licoměřice je zmiňována již r. 1257. V současnosti je místní částí obce Lipovec a žije tu něco přes sto obyvatel. Ves, ležící na potoce se zvláštním názvem Kurvice, je dostupná vedlejší silnicí z Ronova nad Doubravou k severovýchodu přes Lipovec. Železnice tímto územím nevede. Licoměřicemi však prochází modrá turistická značka ze Zbyslavce přes památník obětem 2. světové války (r. 1944 bylo 106 obyvatel Lipovce a Licoměřic odvezeno do koncentračního tábora v Terezíně za podporu partyzánů), která dále pokračuje přes Žlebské Chvalovice do Třemošnice.
Kostel sv. Kateřiny se nachází ve středu vsi na hřbitově.
Kostel sv. Kateřiny je gotická bezvěžová stavba z poloviny 14. stol. ...Nyní je to jednolodní stavba se čtvercovým, pravoúhle zakončeným presbytářem, který je zaklenut křížovou klenbou, zatímco o něco širší loď je plochostropá. Triumfální oblouk je hrotitý. Dřevěná kruchta spočívá na dvou kamenných, patrně pozdně gotických sloupcích. Na severní straně lodi se nacházejí malé zbytky renesančních nástěnných maleb (erby). Na kruchtě jsou varhany, které r. 1902 postavil Antonín Mölzer (1839-1916) z Kutné Hory. V r. 2001 je opravoval Jan Karel, varhanář ze Sázavy. Vnitřní zařízení je vesměs novogotické z 19. stol., z 18. stol. pochází křížová cesta..
První písemná zmínka o Licoměřicích pochází už z r. 1257, tehdy se však ves ještě jmenovala Dolní Vicemilice. Je považována za možné rodiště husitského hejtmana a Žižkova nástupce Jana Hvězdy z Vicemilic. ...Dominantou vsi zůstává památný filiální kostel sv. Kateřiny se samostatně stojící zvonicí. Tento gotický bezvěžový kostel pochází z poloviny 14. století, zmiňován je v letech 1352 a 1359. Kostel je sice gotický, ale později prošel několika úpravami, které ho však zásadně nepoznamenaly. Upravován byl v 15. stol. a opraven také r. 1907. Sousední budova fary ale zanikla již někdy okolo r. 1623. Kostel sv. Kateřiny je hřbitovní a nedaleko něj se tyčí samostatně stojící zvonice, pocházející ze 16. století. Ta je v přízemí zděná a ve vrchním patře dřevěná, avšak nikoli zcela původní. Při jedné z mnoha oprav byla totiž prakticky znovu vybudována a z 16. století proto pochází jen většinová část zdiva. Celý hřbitovní areál se zvonicí a kostelem je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR. Kostel je v současnosti filiálním v římskokatolické farnosti Žleby, pravidelné bohoslužby se tu však nekonají..
