
Luková je starobylá, avšak téměř vylidněná ves, v níž nežije ani deset stálých obyvatel. Je doložena již od r. 1115 a její dominantou je gotický kostel sv. Jiří založený r. 1352. Ves je nyní místní částí města Manětín, od nějž je vzdálena 7,5 km severozápadně. Není dostupná veřejnou dopravou a nevedou sem turisticky značené trasy. Ves vstoupila do obecného povědomí r. 2012, když do místního kostela byla umístěna výstava soch plzeňského studenta designu a umění Jakuba Hadravy, přitahující značnou pozornost veřejnosti. Ta by měla přispět k jeho záchraně.
Tvoří prvořadou krajinnou dominantu. Patrně z doby kolem poloviny 14. století pochází dnešní presbytář, obvodové zdivo lodi (vyjma západní stěny a části podélných stěn) a snad i sakristie (tvar klenby náleží ještě do starší doby); z gotických otvorů je patrná jen spodní část zazděného východního okna závěru. V průběhu 18. století došlo k barokním úpravám. Tehdy byl pozměněn asi vítězný oblouk, vytvořena nová okna lodi, presbytáře i sakristie, předělán vchod do sakristie, zřejmě sníženo obvodové zdivo presbytáře i s opěráky a postaven nový krov, možná krov sakristie. Barokní by mohl být i krov lodi, ale nelze vyloučit jeho stavbu až při historizující úpravě. Ve 2. polovině 19. století byla přistavěna věž, přičemž byla odstraněna dosavadní západní zeď lodi. V lodi byla prolomena větší okna a v jižní zdi portál s edikulou; zároveň byla postavena nová kruchta. Ve 20. století bylo zazděno okno sakristie a opravena severní polovina podhledu stropu lodi..
1796 zasáhl tehdy barokní kostel ničivý požár. Ohni nepodlehla pouze klenba presbytáře a sakristie. Zvony a varhany byly poškozeny, kostel dostal zvonek ze špitálu v Manětíně. V r. 1800 byl při přestavbě regotizován. Poslední obnovy se dočkal v r. 1858. Z mobiliáře kostela, který byl mnohokrát vyloupen, se kromě lavic nic nezachovalo. V interiéru bývaly původně tři oltáře. Hlavní oltář se dvěma pozlacenými sochami sv. Petra a Pavla v životní velikosti nesl obraz sv. Jiří. Boční oltáře byly zdobeny obrazy Spasitele světa a Immaculaty. V kostele se nacházela také renesanční křtitelnice, tesaná z pískovce, a liturgické vybavení. O zvony kostel přišel kvůli požárům a také v první světové válce, kdy byly zrekvírovány dva věžní zvony i zvon na sanktusníku. V r. 2012 využil kostel pro realizaci své bakalářské práce na Fakultě designu a umění Západočeské univerzity v Plzni student Jakub Hadrava. V kostele instaloval 32 stojících nebo sedících sádrových soch. Výstava, která dosáhla značné publicity, přitahuje návštěvníky z celého světa a na dobrovolném vstupném se díky ní vybrala již značná částka. Všechny vybrané prostředky budou věnovány na opravu kostela, do kterého poničenou střechou zatéká. Stavba je v havarijním stavu, přestože je již od r. 1958 zapsána v seznamu kulturních památek ČR..