Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).
Hlavní obrázek místa
Hora Vladař od severu
© Ivan Grisa, 08/2008
Hora Vladař dominuje kraji mezi Žluticemi a Manětínem. Výstup na ni je možný po červené značce od železniční zastávky Záhořice, ke které se pod stejnojmennou osadou připojuje žlutá z Chyší, nebo z osady Vladařice. Na obě východiska lze dojet po silnici II/205, lze tu i zaparkovat. Přístup veřejnou dopravou umožňuje trať Rakovník - Bečov nad Teplou, zastávka Záhořice je na znamení, nezapomeňte připomenout průvodčímu, že chcete vystoupit. Od zastávky je třeba přejít koleje po silnici na Žlutice, odbočka značky je asi 50 m pod přejezdem (doprava). Červená značka vede z obou stran k odbočce na vrchol jižně od Záhořic. Odtud strmá úzká cesta listnatým lesem (asi 1 km) na vrcholovou planinu. Celý vrchol Vladaře je přírodní reservace, i když množství ohnišť a cestiček tomu příliš neodpovídá. Vzrostlé stromy na valech hradiště omezují výhled, výstup přesto stojí za to.
Ivan Grisa, 16.8. 2008
popis

Podle dosavadních znalostí se keltské (laténské) hradiště dělilo na akropoli, předhradí a předpolí. Akropole zaujímala plochu asi 13,4 ha na centrální planině hory. Délka cca 8 m širokého a 4,2 m vysokého valu s dřevěnou konstrukcí činila 1675 m. Uprostřed plošiny se nacházela umělá nádrž o rozměrech 45 x 30 m, kde se shromažďovala srážková voda. Ve valu byly vytvořeny tři brány (na západní, severní a jižní straně). Předhradí se nacházelo na severním, západním a severozápadním úbočí hory. Jeho rozsah byl necelých 100 ha, ohraničoval ho val a dva hluboké příkopy. Vnitřní valy dělily předhradí na čtyři oddělené plochy, spojené branami. Před opevněním předhradí se rozkládalo předpolí, opevněné valem asi 500 m dlouhým. Nejnověji byly zjištěny dřevěné konstrukce opevnění celé hory, vedené po jejím úpatí: dochovaly se v bahně vypuštěného rybníka.

Ivan Grisa, dle encyklopedie Wikipedia, 1.9. 2008

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Žlutice

Místa v okolí

 smírčí kříž
 Chyše
 kostel sv. Kříže
 Nevděk
 synagoga
 synagoga
 zámecký pivovar
 Chyše
 kašna
 kaple sv. Kříže
 fara
 Žlutice – MPZ
 městské opevnění
 radnice
 Panský dům
 kašna
 Žlutice
 kaple sv. Anny
 Kokořovský dvůr
 Mazanec
 návesní kaple
 kaple Panny Marie
 kaple
 kaple Kaina a Ábela
 Kunzova muka
 kostel sv. Mikuláše
 Jablonná
 Blažkův mlýn
 Bílá boží muka
 kaple sv. Václava
 Tuchtova kaple
 kaple
 Podštěly
 kaple Panny Marie
 Čichalovský mlýn
 Sychrov
 kostel sv. Jiljí
 židovský hřbitov
 Loreta
 silniční most
 kaple Panny Marie
 Libkovice
 Štědrá
 Verušičky
 Štědrá
 Týniště
 kaple sv. Anny
 Budov
 kaple Panny Marie
 Budov
 kaple Panny Marie
 Kostrčany
 Kotaneč
 Brdo
 Nový Dvůr
 kostel sv. Václava
 Ratibořský mlýn
 kostel sv. Vavřince
 Luka
 kostel sv. Vavřince
 Manětín – MPZ
 Manětín
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 Hoppova kaple
 Vlkošov
 Prohořský hrádek
 dvůr Kalec
 Údrč
 Údrč
 Brložec
 Valeč
 kostel sv. Leonarda
 mariánský sloup
 Vochlice
 Nečtinský Špičák
 kostel sv. Vavřince
 Skytaly
 bývalá rychta
 Mlýnce
 Černá Hať
 kostel sv. Markéty
 Nečtiny – MPZ
 Kapucín
 židovský hřbitov
 Žihle
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Ondřeje
 Lina
 kostel sv. Martina
 Malměřice
 kostel sv. Anny
 vysílač Krašov
 Preitenstein
 Odlezelské jezero
 Nečtiny
 Radějov
 Mlýnský vrch
 křížový kámen
 Vidhostice
 bývalá fara
 bývalý lom
 kostel sv. Martina
 Vidhostice
 bývalý kříž
 radnice
 Hartenštejn
 neogotická studna
 kašna
 Bochov
 kaple Panny Marie z Re
 židovský hřbitov
 Budiš
 Hungerberg
 smírčí kříž
 Nouze
 kostel sv. Jakuba
 Křečov
 Kamenný Chlum
 Březín
 kostel sv. Mikuláše
 Bražec
 morový sloup
 kostel sv. Blažeje
 Ondřejov
 Šebíkov
 Plasy
Základní informace místa
ID místa: 6621
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.9.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama