Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).
Hora Vladař dominuje kraji mezi Žluticemi a Manětínem. Výstup na ni je možný po červené značce od železniční zastávky Záhořice, ke které se pod stejnojmennou osadou připojuje žlutá z Chyší, nebo z osady Vladařice. Na obě východiska lze dojet po silnici II/205, lze tu i zaparkovat. Přístup veřejnou dopravou umožňuje trať Rakovník - Bečov nad Teplou, zastávka Záhořice je na znamení, nezapomeňte připomenout průvodčímu, že chcete vystoupit. Od zastávky je třeba přejít koleje po silnici na Žlutice, odbočka značky je asi 50 m pod přejezdem (doprava). Červená značka vede z obou stran k odbočce na vrchol jižně od Záhořic. Odtud strmá úzká cesta listnatým lesem (asi 1 km) na vrcholovou planinu. Celý vrchol Vladaře je přírodní reservace, i když množství ohnišť a cestiček tomu příliš neodpovídá. Vzrostlé stromy na valech hradiště omezují výhled, výstup přesto stojí za to.
Ivan Grisa, 16.8. 2008
Podle dosavadních znalostí se keltské (laténské) hradiště dělilo na akropoli, předhradí a předpolí. Akropole zaujímala plochu asi 13,4 ha na centrální planině hory. Délka cca 8 m širokého a 4,2 m vysokého valu s dřevěnou konstrukcí činila 1675 m. Uprostřed plošiny se nacházela umělá nádrž o rozměrech 45 x 30 m, kde se shromažďovala srážková voda. Ve valu byly vytvořeny tři brány (na západní, severní a jižní straně). Předhradí se nacházelo na severním, západním a severozápadním úbočí hory. Jeho rozsah byl necelých 100 ha, ohraničoval ho val a dva hluboké příkopy. Vnitřní valy dělily předhradí na čtyři oddělené plochy, spojené branami. Před opevněním předhradí se rozkládalo předpolí, opevněné valem asi 500 m dlouhým. Nejnověji byly zjištěny dřevěné konstrukce opevnění celé hory, vedené po jejím úpatí: dochovaly se v bahně vypuštěného rybníka.
Ivan Grisa, 1.9. 2008