Druhý dosud funkční jáchymovský důl vznikl pod názvem Heleneschacht kolem roku 1520. Od roku 1764 majetkem města, tehdy při oživení dolování rekonstrukce nadzemních objektů. Při návštěvě císaře Josefa II. byl po něm pojmenován. Roku 1901 zasypán, 1948 obnoven pro těžbu uranu. Poslední úpravy 1987.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 08/2019

Důl Josef (původně Helena Huber) v Jáchymově

Jámu na někdejším Schotterbergu jižně nad městem začal kolem roku 1520 hloubit těžař Huber. Pojmenoval ji zřejmě po některé ze svých ženských příbuzných Helena Huber. Zpočátku patřila k nejvýnosnějším v celém revíru, fungovala i v době hlubokého útlumu jáchymovského hornictví po třicetileté válce. Roku 1764 ji poslední soukromý majitel prodal městu, kterému již v té době patřil i důl Svornost. Ve II. polovině 18. století došlo k poslední krátké renesanci stříbrné těžby v oblasti, což způsobilo výstavbu nových povrchových budov včetně žentouru (Göpl). Šachtu si při své druhé návštěvě Jáchymova 30. 9. 1779 prohlédl císař Josef II., na jehož počest byla přejmenována. Od roku 1802 byl důl majetkem státu, který jej spolu s ostatními stříbrnými doly převzal vzhledem k postupujícímu úpadku těžby. Kolem poloviny 19. století se dosud nepotřebný smolinec stal zdrojem uranu, který se používal na výrobu barviv. Těžba se tak opět rozvinula, začátkem 20. století důl dosáhl hloubky 300 m. Jáma Josef tehdy sloužila kromě samotné dobývky i pro větrání dolu Svornost. S ním ji spojovala i 700 m dlouhá koňská dráha, po které se odvážela hlušina na odval. Důl Josef byl postižen zaplavením Svornosti natolik, že roku 1901 byl zasypán. Naštěstí přitom nedošlo k likvidaci již tehdy historicky cenného žentouru. Po II. světové válce začala nejtemnější kapitola dějin jáchymovského rudného revíru. Pod kontrolou Sovětského svazu se rozvinula masivní těžba uranové rudy, kterou za otrockých podmínek prováděli zejména političtí odpůrci komunistického režimu v tehdejším Československu. Pro potřeby těžby na dole Svornost došlo k obnově jámy Josef. Předtím byl roku 1948 odvezen demontovaný žentour do musea v Kutné Hoře. Následujícího roku sem byla přemístěna stará těžní věž ze „Svornosti“ a jáma byla postupně prohloubena až na 470 m. Roku 1962 byl při ražbě navrtán současný hlavní pramen lázeňského domu Běhounek.…  číst dále
Ivan Grisa, dle http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/594AFC75-F192-4CEB-BEF1-C6E073F6AA67/0/Duben_met.pdf, 10.4. 2011
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Jáchymov

Místa v okolí

 evangelický kostel
 boží muka
 mincovna
 nová radnice
 kaple sv. Anny
 Freudenstein
 kostel sv. Jáchyma
 městský hřbitov
 Boží vyhlídka
 Klínovec
 Rudá věž smrti
 Plešivec
 Květnová
 Květnová
 radnice
 mariánský sloup
 Ostrov
 Horní hrad
 Mořičov
 Hájek
 Himlštejn
 vápenka
 Blatenský vrch
 Blatenský příkop
 Děpoltovice
 Děpoltovice
 Velichov
 Radošov
 železárna
 Tisovský vrch
 Dalovice
 Dalovice
 kostel sv. Terezie
 Dalovice
 Lázně Kyselka
 Nejdek
 kostel sv. Martina
 Nejdek
 Bučina
 Perštejn
 sloup s Pietou
 lesní hřbitov
 Skalky skřítků
 kostel sv. Kříže
 kostel sv. Urbana
 radnice
 sousoší Kalvarie
 kostel Všech svatých
 dům čp. 309
 kostel sv. Martina
 Jírov
Základní informace místa
ID místa: 9904
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.5.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama