
Povrch hradiště je silně narušen novodobými zásahy. Na východě těžbou kamene, kdy byl rozebrán i sklep zachycený ještě I. Borkovským, který zde v rozmezí let 1938–1940 podnikl několik zjišťovacích sondáží. Hrad byl jednodílný lichoběžníkového tvaru ze zaoblenými rohy. Největší rozměry byly 47x42 m. Příkop byl 10–15 metrů široký, původní hloubka nyní jde zjistit pouze revizním výkopem, protože dnes je z části zanesený. Nedaleko hradu je samostatný kruhový objekt, může jít buď o předsunuté opevnění, či obléhací baštu.
Hrad pravděpodobně zanikl na počátku 14. století. Usuzujeme tak, protože není jmenován v kupní smlouvě z roku 1322, kdy ho kupuje od Vilémových vnuků královna Eliška. Brzo ho prodává Herbortovi ze Zlína, možná už on znovu obnovil hrad, nejpozději páni ze Šternberka, kteří Zlín získali v roce 1358 a stojící hrad je zmiňovaný už roku 1360. Zlínská větev zde sídlila do konce 14. století. Za husitských válek získává válečný zbohatlík Petr Roman z Vítovic a roku 1437 ho jako jeho majetek nechávají přepsat Šternberkové do desek. Umírá bez potomků a jeho majetek připadá králi jako odúmrť. Proto toto zboží daruje král Matyáš Korvín svému hejtmanovi Václavovi Tetourovi z Tetova. On nebo Petr Roman zakládají tvrz při městečku na místě nynějšího zámku. Za jejich éry byl pravděpodobně naposledy přestavěn hrad a přetrvávali na něm část 16. století. V roce 1571 panství prodávají. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1596 a po poškození Bočkajovci v roce 1605 je přestavěna na zámek. Doba zániku hradu není známa..