kostel Nejsvětější Trojice

Presbytář (5 m dlouhý, 4,1 m široký) je zaklenut původní gotickou šestidílnou křížovou klenbou s klínovými, jednou vyžlabenými žebry s terčovým svorníkem a jehlancovými konzolami. Na severní straně je obdélný sanktuář s původní mřížkou. Sakristie je zaklenutá valenou klenbou, vede do ní sedlový portál se zkoseným ostěním. Na jižní straně je segmentem završené sedile. Na stěnách a klenbě presbytáře jsou pozůstatky nástěnných maleb z 2. pol. 14. stol. (zrestaurovány roku 1934), znázorňující Ježíše Krista, Ochranitelku Pannu Marii, Ecce Homo, Veraikon, smrt Panny Marie; na klenbě jsou symboly evangelistů. Za hlavním oltářem je vyvedený nápis: "Capella anno 1675 per Samuelem Hattaš Decanum. Chrudimensem et Bartholomeum Franciscum Ossecky parochum Mikolovicensem renovata, anno 1856 novo altari decorata fuit", připomínající opravu kostela r. 1675 nákladem děkana Samuela Václava Hataše. Loď (7,2 m dlouhá, 6,2 m široká) je plochostropá, v podvěží je druhotně osazený hrotitý portálek s profilovaným ostěním, členěný výžlabky a oblounky. „Pouchobradská deska“ je deskový obraz Assumpty (Madony Nanebevzaté) se sv. Barborou a Kateřinou na zlatém damaškovaném pozadí od Mistra královéhradeckého oltáře z období před r. 1500 (střed rozebraného křídlového oltáře z jiného kostela, křídla jsou ztracena, původní umístění není známo, patrně některý z chrudimských kostelů). Obraz je dlouhodobě zapůjčen do sbírek Národní galerie v Praze. V sakristii je obraz světice v rouchu měňavých barev z přelomu 16. a 17. století ve slohu prací chrudimského M. Radouše (protějšek se sv. Máří Magdalénou je v muzeu v Chrudimi), ke starobylému vybavení kostela náleží středověká kamenná hladká křtitelnice. V kostele je i náhrobní kámen se znakem (štít vodorovně rozdělený na dvě půlky, v horní části ptáček stojící na příčce, v dolní šikmé břevno) a latinským nápisem, podle kterého je zde pohřben (dle složitých chronogramů patrně r. 1668) „Samuel Antonius Gregorius Crispinus ex Stradova, poëta Guttenbergensis“..

Roku 1934 byly objeveny a restaurovány nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Gotický presbytář kostela je sklenutý šestidílnou žebrovou křížovou klenbou, s pozůstatky fresek z 2 pol. 14. stol. (objevených a zrestaurovaných r. 1934). Tzv. "Pouchobradská deska" - deskový obraz Madony Nanebevzaté se sv. Barborou a sv. Kateřinou od Mistra královéhradeckého oltáře, vytvořený v období před r. 1500 (střed rozebraného křídlového oltáře, sem byl přemístěn r. 1857 patrně z některého chrudimského kostela, jeho původní umístění není známo). Obraz je dlouhodobě zapůjčen do sbírek Národní galerie v Praze. K cennému vybavení kostela se řadí také obraz světice z přelomu 16. a 17. století ve slohu prací chrudimského M. Radouše a středověká kamenná hladká křtitelnice..

Ve Starém zákoně výslovná zmínka o Bohu jako o Trojici není. Tu nacházíme v Novém zákoně, v Matoušově evangeliu (28, 19-20) ve formulaci, přikazující křtění ve třech jménech (ne nutně osobách). Formulace zní: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal" (Ježíš Kristus). Trojjedinost byla závazně definována roku 381 na prvním konstantinopolském koncilu. Podle některých odborníků tento výrok takhle Ježíš nevyslovil, a posun významu k trojjičnosti je spíše odrazem pozdější reflexe, odpůrci poukazují na to, že představa trojice odporuje absolutnímu monoteismu. Odborníci se v názorech rozcházejí..