Tvrz připomínána prvně r. 1564. R. 1610 přestavěna na renesanční zámeček a r. 1750 přestavěn na barokní zámek. Nikdy však nebyl dostavěn. Realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny.
Hlavní obrázek místa
Zámek v Třemošnici
Pohled na východní křídlo ze zámeckého parku
© Pavel Vítek 06/2007
Město Třemošnice leží na úpatí Železných hor. Je vzdálena 18 km východně od Čáslavi a 22 km jihozápadně od Chrudimi. Třemošnice je dostupná autobusy z Chrudimi i Čáslavi. V Třemošnici končí železniční trať č. 236 Čáslav – Třemošnice. Obcí prochází silnice II/337 Čáslav – Seč – Skuteč. Zámek leží na konci města, asi 50 m vlevo od silnice vedoucí do Běstviny. Veřejnosti není přístupný. Nad městem se na skalnatém návrší vypíná zřícenina hradu Lichnice. Roku 1994 získala Třemošnice statut města.
Pavel Vítek, 17.6. 2007
historie

Tvrz v Třemošnici je prvně připomínána v roce 1564. V roce 1610, když nabyl plnoletosti Albrecht Rabenhaupt ze Suché, přenesl své sídlo z nedalekého hradu Lichnice do Třemošnice a zde si vystavěl své nové panské sídlo. Původní tvrz přestavěl na renesanční zámeček. Po Rabenhauptech od roku 1747 vlastnil Třemošnici Jan Václav Ceretto-Millesimo. Ten již vlastnil sousední Ronov nad Doubravou a do Třemošnice hodlal přesídlit. Proto roku 1750 přestavěl zámeček na barokní zámek. Z renesanční staré stavby tehdy zbylo velice málo. Stavba nového zámku však nikdy nebyla dokončena. Byla realizována jen jedna strana a střední část s kaplí sv. Anny. Syn Jana Václava, Jan Josef Caretto-Millesimo, celé panství i s nedostavěným zámkem věnoval nadaci pro zchudlé šlechtice. V jejím držení byl zámek až do roku 1948, kdy byl znárodněn. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví, je po generální opravě a veřejnosti není…  číst dále

Pavel Vítek - zdroj - Pavel Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, nakladatelství Libri, v roce 1999, 17.6. 2007

Půdorys místa

půdorys přízemí zámku
© P. Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Libri, Praha 1999
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR),

Místa v okolí

 Berlova vápenka
 Lichnice
 Běstvina
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Kříže
 Moravany
 kostel sv. Vavřince
 Ronov nad Doubravou
 Suchotlesky
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Vavřince
 Seč
 Vildštejn
 Licoměřice
 Stoupec
 Oheb
 Dolní pec
 vodní nádrž Seč I
 Úhrov
 kostel sv. Václava
 kamenný most
 Lipovec
 Hostačov
 Hoješín
 kostel sv. Václava
 Vilémov
 zvonice
 kaple sv. Kříže
 Žleby
 Obora Žleby
 Červenice
 kostel sv. Václava
 Rozpakov
 Klokočov
 zvonice
 jezuitská rezidence
 kostel sv. Víta
 Golčův Jeníkov
 Šimkův mlýn
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Martina
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Václava
 Husův sbor
 kaple sv. Jiří
 kostel Panny Marie
 Heřmanův Městec
 kostel Všech svatých
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Bratčice
 vodní mlýn
 Svojšice
 židovský hřbitov
 Barborka
 Semtěš
 evangelický kostel
 kostel sv. Gotharda
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Václava
 Filipov
 kostel sv. Anny
 Mrdice
 kaple Panny Marie
 Maleč
 Hrádek u Podmok
 kostel sv. Vavřince
 Rabštejnek
 Tupadly
 Lipka
 Klešice
 Nejepín
 kostel sv. Matouše
 Lipoltice
 Choltice
 tyrolská zvonice
 Stolany
 synagoga
 židovský hřbitov
 Habry
 evangelický sbor
 budova pošty
 městské opevnění
 Boiika
 sokolovna
 Dusíkovo divadlo
 Husův sbor
 mariánský sloup
 kašna
 synagoga
 evangelický kostel
 městský dům
 radnice
 měšťanský dům
 měšťanský dům
 děkanství
 kříž
 Jezbořice
 Podměstský mlýn
 kostel sv. Alžběty
 Hrádek
 kostel sv. Václava
 Kozojedy
 Bára
 boží muka
 Kroměšín
 Libice nad Doubravou
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Kunhuty
 kostel sv. Václava
 Veselá
 Žehušice
 Bačkov
 barokní kamenný most
 Žehušice
 kostel sv. Marka
 Horušice
 Štěpánov
 Medlešice
 Smrdov
 zvonice
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 5365
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 17.6.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama