K r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé až v 15. stol. Na počátku 16. stol. byly Kozojedy připojeny k morašickému zboží a v roce 1544 tvrz se připomíná jako pustá.
Hlavní obrázek místa
© Rostislav Vondra, 12/2007
Tvrziště se nalézá ve vidlici Červeného a Markovického potoka asi 2 km západně od města Chrudimi. Na místo se lze dostat odbočením ze silnice I/17 vlevo, směrem na obec Sobětuchy (bráno ze směru od Chrudimi). Poté následuje odbočení vpravo na menší místní komunikaci, odkud se na tvrziště dostanete již snadno, když budete vizuelně sledovat protiproud potoka.
5.12. 2007
popis

Podle Augusta Sedláčka sestávala tvzr z okrouhlé věže z kamene, okolo níž byl příkop 6–10 sáhů široký a násep 9 stop vysoký. Násep byl na západě přerušen, aby se tudy mohl napouštět vodou z blízkého rybníčku. V roce 1847 tu tehdejší majitel překopával tvrziště a objevil železnou sekeru a střepy. V roce 1857 rozkopal půlku pahorku a zarovnal část příkopu. Byla tu tehdy nalezena pata románského sloupu, množství střepů a bronzová noha podobná lví. Podle dnešních poznatků šlo spíše o tvrz s plášťovou hradbou na kruhovém půdorysu, než o okrouhlou věž z kamene. Dodnes je situování tvrze přeci jen dobře patrné. Polohu indikuje vysokými travinami zarostlá neobdělávaná část pole s viditelnou hlavní akropolí. Okolo je silně podmáčená půda – relikty bývalého příkopu, napájeného ze zdejšího potoka.

Rostislav Vondra - zdroj : Hrady, zámky a tvrze království českého (3.vyd.). Díl 1 : Chrudimsko, August Sedláček, Argo, Praha 1993; Encyklopedie českých tvrzí II. díl, Argo, Praha 2000, 5.12. 2007

historie

Kozojedy se připomínají v roce 1318, kdy je vlastníkem Vlacheň z Kozojed, není ale jasné, zda-li tu už tehdy stála tvrz. Další zmínky jsou o Otíkovi z Kozojed z počátku 15. století. Poté se jako vlastníci zmiňují Pavel a Mikuláš z Kozojed jako účastníci krajského sjezdu v Čáslavi v roce 1440. Po smrti Pavla z Kozojed si zboží v roce 1454 vyžádali na králi Ladislavovi Sigmund Anděl z Ronovce a Jan Hroch z Mezilesic. Na počátku 16. století byly Kozojedy připojeny k morašicckému zboží. V roce 1544 prodává Burian Anděl z Ronovce toto zboží i s kozojedskou tvrzí pustou Mikuláši ze Štítného.

Rostislav Vondra - zdroj : Hrady, zámky a tvrze království českého (3.vyd.). Díl 1 : Chrudimsko, August Sedláček, Argo, Praha 1993, 5.12. 2007

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Lány

Místa v okolí

 kostel sv. Marka
 Stolany
 boží muka
 městské opevnění
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 kostel sv. Víta
 Bára
 Medlešice
 Rabštejnek
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Martina
 Slatiňany
 zvonice
 restaurace Monaco
 požární hláska
 kostel sv. Václava
 Klešice
 kostel sv. Václava
 Jezbořice
 Topol
 Mrdice
 židovský hřbitov
 synagoga
 Heřmanův Městec
 Rozpakov
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 Veselá
 Nemošice
 krematorium
 židovský hřbitov
 Lukavice
 Barborka
 Úhřetice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiljí
 Vejvanovice
 Staré Čívice
 Dolní pec
 Strádov
 Nabočany
 Staré Čívice
 kaple sv. Anny
 Kočičí hrádek
 Hrádek u Nasavrk
 kostel Všech svatých
 obecná škola
 městské opevnění
 Zelená brána
 Pardubice
 kostel sv. Václava
 automatické mlýny
 Choltice
 Žumberk
 tyrolská zvonice
 kostel Všech svatých
 Boiika
 Krchleby
 Hrochův Týnec
 Svojšice
 Nasavrky
 Hrochův Týnec
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 kostel sv. Víta
 akvadukt na Židově
 Blatník
 židovský hřbitov
 Přestavlky
 Lepějovice
 Bořice
 Seč
 Stoupec
 Valy u Přelouče
 Malý akvadukt
 Vildštejn
 Chrast
 Štěpánov
 Oheb
 Ráby
 kostel sv. Martina
 Lipoltice
 Lichnice
 kostel sv. Matouše
 kaple Panny Marie
 Rosice
 Rosice
 vila Josefa Vosáhla
 Velký akvadukt
 Dašice
 Licoměřice
 kostel sv. Markéty
 Ráby
 Třemošnice
 Berlova vápenka
 radnice
 vodní nádrž Seč I
 Kunětická Hora
 Rohozná
 Slepotice
 Šimkův mlýn
 Ležáky
 Hoješín
 židovský hřbitov
 Běstvina
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 Úhrov
Základní informace místa
ID místa: 5821
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.12.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama