K r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé až v 15. stol. Na počátku 16. stol. byly Kozojedy připojeny k morašickému zboží a v roce 1544 tvrz se připomíná jako pustá.
Hlavní obrázek místa
© Rostislav Vondra, 12/2007
Tvrziště se nalézá ve vidlici Červeného a Markovického potoka asi 2 km západně od města Chrudimi. Na místo se lze dostat odbočením ze silnice I/17 vlevo, směrem na obec Sobětuchy (bráno ze směru od Chrudimi). Poté následuje odbočení vpravo na menší místní komunikaci, odkud se na tvrziště dostanete již snadno, když budete vizuelně sledovat protiproud potoka.
5.12. 2007
popis

Podle Augusta Sedláčka sestávala tvzr z okrouhlé věže z kamene, okolo níž byl příkop 6–10 sáhů široký a násep 9 stop vysoký. Násep byl na západě přerušen, aby se tudy mohl napouštět vodou z blízkého rybníčku. V roce 1847 tu tehdejší majitel překopával tvrziště a objevil železnou sekeru a střepy. V roce 1857 rozkopal půlku pahorku a zarovnal část příkopu. Byla tu tehdy nalezena pata románského sloupu, množství střepů a bronzová noha podobná lví. Podle dnešních poznatků šlo spíše o tvrz s plášťovou hradbou na kruhovém půdorysu, než o okrouhlou věž z kamene. Dodnes je situování tvrze přeci jen dobře patrné. Polohu indikuje vysokými travinami zarostlá neobdělávaná část pole s viditelnou hlavní akropolí. Okolo je silně podmáčená půda – relikty bývalého příkopu, napájeného ze zdejšího potoka.

Rostislav Vondra - zdroj : Hrady, zámky a tvrze království českého (3.vyd.). Díl 1 : Chrudimsko, August Sedláček, Argo, Praha 1993; Encyklopedie českých tvrzí II. díl, Argo, Praha 2000, 5.12. 2007

historie

Kozojedy se připomínají v roce 1318, kdy je vlastníkem Vlacheň z Kozojed, není ale jasné, zda-li tu už tehdy stála tvrz. Další zmínky jsou o Otíkovi z Kozojed z počátku 15. století. Poté se jako vlastníci zmiňují Pavel a Mikuláš z Kozojed jako účastníci krajského sjezdu v Čáslavi v roce 1440. Po smrti Pavla z Kozojed si zboží v roce 1454 vyžádali na králi Ladislavovi Sigmund Anděl z Ronovce a Jan Hroch z Mezilesic. Na počátku 16. století byly Kozojedy připojeny k morašicckému zboží. V roce 1544 prodává Burian Anděl z Ronovce toto zboží i s kozojedskou tvrzí pustou Mikuláši ze Štítného.

Rostislav Vondra - zdroj : Hrady, zámky a tvrze království českého (3.vyd.). Díl 1 : Chrudimsko, August Sedláček, Argo, Praha 1993, 5.12. 2007

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Lány

Místa v okolí

 kostel sv. Marka
 Stolany
 boží muka
 městské opevnění
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 kostel sv. Víta
 Bára
 Medlešice
 Rabštejnek
 Kočičí hrádek
 kostel sv. Martina
 Slatiňany
 restaurace Monaco
 zvonice
 požární hláska
 kostel sv. Václava
 Klešice
 kostel sv. Václava
 Jezbořice
 Topol
 Mrdice
 židovský hřbitov
 synagoga
 Heřmanův Městec
 Husův sbor
 Rozpakov
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 Veselá
 Nemošice
 krematorium
 židovský hřbitov
 Lukavice
 Barborka
 Úhřetice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiljí
 Vejvanovice
 Staré Čívice
 Dolní pec
 Strádov
 Staré Čívice
 Nabočany
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Václava
 evangelický sbor
 Kočičí hrádek
 Hrádek u Nasavrk
 kostel Všech svatých
 městské opevnění
 Zelená brána
 Pardubice
 kostel sv. Václava
 automatické mlýny
 tyrolská zvonice
 kostel Všech svatých
 Choltice
 Žumberk
 Boiika
 Krchleby
 Hrochův Týnec
 Svojšice
 Hrochův Týnec
 Nasavrky
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 kostel sv. Víta
 akvadukt na Židově
 Blatník
 židovský hřbitov
 Přestavlky
 Lepějovice
 Bořice
 Seč
 vodní nádrž Seč II
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Havla opata
 Stoupec
 Valy u Přelouče
 Malý akvadukt
 Vildštejn
 Chrast
 Ráby
 Štěpánov
 kostel sv. Matouše
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Martina
 Lipoltice
 Oheb
 Lichnice
 Rosice
 Rosice
 Velký akvadukt
 vila Josefa Vosáhla
 Dašice
 Licoměřice
 Ráby
 kostel sv. Markéty
 Třemošnice
 Berlova vápenka
 radnice
 vodní nádrž Seč I
 Kunětická Hora
 Rohozná
 Šimkův mlýn
 Slepotice
 Ležáky
 Hoješín
 kostel sv. Havla opata
 židovský hřbitov
 Běstvina
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 Úhrov
Základní informace místa
ID místa: 5821
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.12.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

reklama