kostel Narození Panny Marie

© František Kinař 05/2017

Kostel je jako farní uváděn v roce 1352, kdy byla za vlády Karla IV. kaple povýšena na plebánii. Původně býval kostelem havířů kutajících železnou rudu a rumělku na blízké Jedové hoře, kde se těžila železná ruda s vysokým obsahem rtuti (proto jedová). Roku 1364 byl pořízen nový oltář a současně s ním i gotická socha Panny Marie. Roku 1586 nechal poblíž kostela zbudovat Jiřík Pešík faru a školu a byl v roce 1601 v kostele pochován. Okolo roku 1600 je kostel uváděn jako protestantský. Mezi zajímavosti patří střecha, dosud krytá šindelem, litinová polychromovaná křížová cesta z roku 1880 na stěnách kostela, lavice s litinovými postranicemi a litinové víko křtitelnice z téže doby. Všechny práce z litiny, včetně kříže a sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1825 na přilehlém hřbitově, jsou dílem komárovských železáren. U zdi hřbitova před kostelem je památný javor klen (obvod 430cm), z něhož zbyl jen…  číst dále

Nazí, zarostlí a umounění lidé, kteří si předávali fortel k práci se železem z pokolení na pokolení, tak viděl ve své povídce Václav Kliment Klicpera lidi pracující v železných hutích. Lidi dole tam, kde vchody do hutí otevřeny byly, kde do žhavých pecí bylo viděti, takže člověk nad tím obrazem trnul, domnívajíce se, že do pekel se dívá. Kováři nazí, zarostlí a umounění přede pecemi sem tam se mihali, zástěrami svými rachotíce a dřevěnkama klapajíce bezmála podobní se zdáli těm, jež v propasti pekelné majíce svou věčnou domácnost. Ale, kdyby náš vlastenec býval přišel na den sv. Vojtěcha, patrona slévačů, či sv. FLoriána, patrona hamerníků, uviděl by své "pekelníky" vymydlené a hladce oholené, oblečené do vyžehleného kroje svého stavu, jak s praporem v čele důstojně kráčejí na oslavy od mrtnického kostelíku.

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

34 Brdy a Rokycansko

Cykloturistické mapy, Kartografie

17 Brdy, Příbramsko, Rokycansko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

121 Brdy. Rokycansko

122 Karlštejnsko. Křivoklátsko. Slapy