
Budova někdejší synagogy je vsazena do fronty utvářející východní linii Šubertova náměstí. Ze severní strany k ní přiléhá dvoupodlažní dům, nyní sídlo muzea. V jeho jihovýchodním koutu je situována očistná lázeň mikve. Budova synagógy zaujímá protáhlý obdélný půdorys. V části do náměstí je budova dvoupodlažní, dále pak navazuje lodní prostor synagogy. Hlavní západní, do náměstí orientované průčelí je trojosé, vodorovně rozdělené patrovou, svrchu oplechovanou římsou. Je členěné v přízemí i patře čtyřmi svislými průběžnými pilastry, s rozlišenými sokly a kamennými hlavicemi vynesenými až nad korunní římsou. Oba středové pilastry, v patře zvýrazněné, výškově převyšují nad korunní římsou oba krajní pilastry a svírají trojúhelný štítek vynesený nad korunní římsou a zdůrazňující střední osu průčelí. Na střední ose je v přízemí proražen vysoký obdélný vstupní otvor, rámovaný kamenným portálem. Dveře jsou dřevěná dvoukřídlá. Na šířku… číst dále
Hned vedle náměstí F. L. Věka v Dobrušce je náměstí Šubertovo, zvané také Malé náměstí. V dobách dávno minulých se mu říkalo Židovské město. Dobruška byla totiž jedním ze šesti míst v Podorlicku, kde se usadili Židé. První židovští obyvatelé přišli do města již ve 2. polovině 16. století a písemné prameny dokládají, že zde žili i v 17. století. Židé bydleli zpočátku v nájmech rozptýleně po celém městě. Až na základě císařského nařízení jim byly r. 1721 dány do dědičného pronájmu domy na dnešním Šubertově náměstí, kde stála i synagoga. Od ostatní zástavby je odděloval jen jakýsi prkenný plot, který však definitivně zanikl zřejmě ještě v 18. století. Požárům v letech 1806 a 1866 padla za oběť i židovská čtvrť včetně synagogy, která byla do dnešní novogotické podoby přestavěna v roce 1868. V padesátých letech 20. století koupila budovu synagogy Českobratrská církev evangelická a otevřela v ní svou modlitebnu,… číst dále