
Do dnešních dnů se dochoval čtyřhranný pahorek jádra o rozměrech cca 20x15 m dosud 2 m vysoký. Jádro tvrze bylo obklopeno rybníkem, jehož hráze jsou zčásti patrné na severovýchodě a jihovýchodě. Archeologický materiál, který by mohl přispět k bližšímu poznání dějin a podoby tvrze dosud nebyl nalezen.
V přídomku svých majitelů se Klešice vyskytují již roku 1257. První výslovná zmínka o tvrzi z roku 1454 zachycuje již zaniklé sídlo, Kubík z Klešic tehdy prodával Jankovi Kůzlovi „tvrziště s příkopem a paloukem“. Kdy tvrz zanikla není známo, hypoteticky se nabízí období husitských válek.
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.