
Terénní náznaky tvrze se nachází na východním, značně stoupajícím konci obce, ve svahu nad krátkou, ale strmou přírodní strží. Její situování, kdy ji stavebník vyřízl do svahu není tak neobvyklá, podobně byla situována například tvrz Buk či Nevojice.
Nechybělo mnoho a tvrziště se dalo považovat za zcela zaniklé bez známek po její existenci. Jako poslední za to můžou terénní úpravy provedené majitelem v sedmdesátých létech minulého století, který z místa odvezl (dle údajů M.Plačka) asi 150 m3 zeminy.
Tvrz měla klasický, patrně pravidelný okrouhlý tvar, s centrálním pahorkem, obtočeným příkopem a vnějším valem. Vzhledem k situování nad strží je docela možné, že na této, jihozápadní straně příkop ani být nemusel, byl by zdá se zbytečný, protože příroda poskytla sama mnohem lepší ochranu. O té se nedá mluvit na východní straně, kde terén stoupá a tvrz byla tak snadno od tohoto směru ohrozitelná.
Vzhledem k tomu, že došlo k odvozu zeminy, je dnes centrální pohorek odtěžený, přesto je na jihovýchodě nepatrná, asi 10 m dlouhá vyvýšenina ledvinovitého tvaru, asi jen 40 cm vysoká, patrně ještě jeho malý pozůstatek. V době mé návštěvy se i tak z něj viditelně odkrajuje hlína a za chvíli zmizí zcela. Jediným pozůstatkem po tvrzišti je tak východní zaříznutí do svahu, tedy oblouk vnější strany příkopu. Ten je dost výrazný a asi 3 m vysoký. Na jihu se také jeví krátký úsek vnějšího valu, který snad obíhal z vnější strany kolem celého příkopu.
Šířka příkopu a rozměry centrálního pahorku se dnes dají jen odhadovat a vychází přibližně na 10 m šířky příkopu a na pahorek by zbyl asi 20 m průměr.
Na srovnané ploše tvrziště dnes stojí stavení č.p.18, ve tvaru L a jihozápadní části ještě samostatný dům. Jen několik metrů severně od stavení pramení ve svahu potůček, o jeho případném využití v době existence tvrze patrně není pochyb.
Pro případné návštěvníky jen malé upozornění, pozemek není oplocený a černý kokršpaněl který po mě vystartoval byl nakonec docela hravý a nohu mám celou.
577). O sedm let později podlehl tlaku Bočka z Kunštátu, který v Hostýnských vrších hodlal zřídit další rodové dominium, a prodal mu obě vsi i s tvrzí ve Slavkově k nově budovanému hradu Obřany. Lze očekávat rychlé opuštění tvrze, neboť při vynuceném odprodeji obřanského panství markraběti v roce 1373 se uvádí jen celá ves Slavkov a tvrz se nejmenuje ani v dalších zápisech o zboží, jehož součástí nadále zůstala (ZDO I, č. 929; II, č. 307; X, č. 640; srov. Štěpán 1982; 1983)..