Čeminy

Po nich se zde vystřídala řada dalších majitelů. Tvrz si u zdejšího dvora vystavěl teprve Jivan Podmokelský, který získal Čeminy r. 1554. Po řadě dalších majitelů koupil Čeminy v r. 1670 kladrubský klášter, jemuž původně náležely. Klášteru se podařilo navázat na někdejší tradici touškovského proboštství a soustředit v této oblasti do svých rukou statky Čeminy, Komberk, Touškov, Dobronice, Doubravu a Plešnice. Za opata Tobiáše Holmanna (1689 - 1707) snad kolem r. 1700 byl, zřejmě jako organizační a správní středisko tohoto nového celku, postaven v Čeminech ppravděpodobně na místě staré tvrze barokní zámek, jehož podobu však neznáme. Když byl kladrubský klášter r. 1785 zrušen, byl čeminský statek oddělen od ostatního panství a podléhal náboženskému fondu. R. 1790 propůjčil Čeminy Josef II. do svobodného nájmu dvornímu radovi Janovi Erbenovi, který r. 1806 statek koupil. Tehdy k němu patřilo jedno městečko, 8 vesnic a 11 samot. Erbenové drželi Čeminy až do r. 1840. Někdy kolem r. 1830 přestavěl a rošířil Josef Erben barokní zámek v empírovém slohu. Po Erbenech se na zámku vystřídalo ještě několik majitelů až do nové doby. Zámek stojí v areálu státního statku a je v něm mateřská škola, kanceláře, závodní jídelna a byty. Je to obdélníková empírová stavba, která má po straně, obrácené ke dvoru, krátké křídlo. Její hlavní průčelí směřuje přes zahradu k silnici a je rozčleněno středním rizalitem, který o jedno polopatro a trojúhelníkový šít převyšuje postranní jednopatrová čtyřosá křídla. Vchod v přízemí je kryt vystupujícím balkónem na čtyřech sloupech, na nějž se vstupuje z prvního poschodí. Valbová střecha je opatřena vikýři a vrcholí uprostřed pseudogotickou věžičkou. Druhá fasáda, směřující do dvora, je jednodušší, avšak rovněž vybavená rizalitem s vchodem, nad nímž je trojúhelníkový štít. Uvnitř jsou přízemní místnosti sklenuty plackami a křížovými klenbami, v poschodí jsou stropy ploché. V r. 1972 byl zámek opraven.

Roku 1354 připomínají se držitelé tři, totiž Prkoš, Stanislav, syn Prostějův, a Mikuláš, z nichž první a třetí též r. 1360 se čtou. Mladota, syn Prkošův, stal se r. 1357 kaplanem na hradě Krasikově, ale dlouho tu nevydržel. Roku 1379 neseděl na Čeminech ani jeden ze jmenovaných. Sice se připomínají r. 1382 Vilém, r. 1389 Habart, jenž učinil nadání pro Touškovský kostel, a r. 1411 Bušek Klenovec, který téhož roku Honozovice koupil. Po Zachaři z Čemin odumřel r. 1414 dvůr, jejž si Prokop Klatovský vyprosil. V l. 1429-1469 vyskytuje se často Jan Rous z Čemin, jenž byl ve službách Rožemberských a v Čeminech nic neměl; Čeminy samy dostaly se v držení pánů z Gutšteina. Jan z Gutšteina († j. r. 1521) prodal dvůr a ves Čeminy Oldřichovi z Čichalova, jehož syn Jindřich se ke r. 1542 ve dsky zemské vložil. Prodal je nějaký čas potom a do r. 1554 vystřídali se na nich Petr z Roupova a Jiří Zvěst z Ejstebna. Roku 1554 dostaly se Jivanovi Podmoklskému z Prostiboře. Tento zemřel nedlouho po r. 1576, vystavěv teprve tvrz při dvoře. Později měl dva díly statku Oldřich Chlumčanský z Přestavlk, a ostatek patřil Evě Broumové z Prostiboře. Oldřich prodal díl svůj (1605) Janovi Ondřejovi Černínovi z Chuděnic. Syn tohoto Jan Karel nechtě v zemi zůstati, pro víru se vystěhoval. Před tím (1628) prodal Čeminy sestře své Evě Kateřině, vdané později Harantce. Po její smrti dostaly se Čeminy (1658) strýci Humprechtovi Protivovi, od něhož postoupeno (1665) Janovi Heřmanovi Černínovi. Po tomto následoval r. 1667 Vácslav Rudolf z Treufelsu, měšťan Plzenský, a když nedlouho potom zemřel, klášter Kladrubský Čeminy (1670) od vdovy koupil. Klášter držel statek ten až do zrušení (1785)..